Potštát-Boškov-drobné památky

Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky

Boškov-Foto:Ulrych Mir. • Fotografie (16) • Foto: hanakzhor

Vstoupit do fotogalerie (16 fotografií)

Boškov-hřbitov a márnice-Foto:Ulrych Mir.

Boškov-kamenný kříž z r.1905 před kostelem-detail-Foto:Ulrych Mir.

Vstoupit do fotogalerie (16 fotografií)

Obec Boškov s 86 (2005) obyvateli, místní část Potštátu se nachází 3 km jihozápadně od Potštátu v Nízkém Jeseníku-Odrách. Původně Bočkov, něm. Boschkau se poprvé připomíná v r. 1394, kdy náležel k panství Bočka z Kunštátu (děda českého krále Jiřího z Poděbrad), kterým byl pravděpodobně také založen. Až do poloviny 19. stol. Boškov sdílel osudy s Potštátem. Na místě zchátralé dřevěné kaple byl vystavěn v 16. stol. protestantský kostel sv. Maří Magdalény v 17. stol. změněný na katolický. Pozemkové knihy měl Boškov od r. 1619. Na konci 17. stol. bylo v Boškově 225 obyvatel v 10 velkých a 6 menších gruntech, 11 zahradníků, 16 chalupníků a jeden mlynář. V r. 1821 zřídily u Boškova Reichovi továrny na sklo v Krásně u Valašského Meziříčí, pobočný závod tzv. Skelnou huť, ve které se vyráběly láhve, sklenice, cylindri ke světlům a jiné zboží. Pro drahou Dopravu byla nerentabilní výroba v r. 1908 zrušena. V r. 1834 měl Boškov 68 domů a 599 obyvatel. Po zrušení poddanství v pol. 19.stol. se z Boškova stala samostatná obec s osadami Heřmanice a Winkelsdorf a samotou Hermesmühle, která měla v r. 1900 101 domů ve kterých žilo 762 německých a 2 židovští obyvatelé. V obci byla obecná škola a mlýn, faru a poštu měla v Potštátu. Administrativně náležel Boškov pod okres a hejtmanství v Hranicích. Na počátku 20. stol. byla na jižním okraji obce vybudována kaple, která postupně zchátrala a byla přestavěna na mysliveckou chatu. Základy větrného mlýna asi 1 km jižně od obce využil Zikmund Desfours-Walderode v r. 1929 k výstavbě 16 m vysoké rozhledny ve tvaru šestiboké věžičky. Zchátralá rozhledna byla v 70. letech 20. stol. stržena a zůstal jen val se zbytky zdí. Za 2. světové války patřil Boškov (Poschkau) do okresu moravský beroun (Bärn) a byl tak součástí Německé říše. Po válce bylo téměř všechno obyvatelstvo odsunuto a dosídlování zbrzdilo vytvoření Vojenského výcvikového prostoru Libavá a později dočasná přítomnost vojáků Sovětské armády. V současné době je značná část domů využívaná jako rekreační chalupy.