Poutní místo Kalvárie v Jaroměřicích u Jevíčka
Turistické cíle • Výletní místa a parky • Poutní místo
Jižně od Jaroměřic (připomínaných již r.1075) vypíná se strmý kopec opředený lidovou pověstí o zlém duchu Kudrmanovi. V r. 1664 byl zde postaven kříž, u kterého se konaly pobožnosti. Kolem r. 1680 byla na témže místě postaven, majitelem jaroměřického panství Františkem Juliem Šubířem, rytířem z Chobyně, jako poděkování za odvrácení morové nákazy, kostel a ten byl zasvěcen ochráncům proti moru: sv. Fabiánu, sv. Šebestiánu, sv. Rochu a sv. Rozálii. Zakladatelem dnešní "Hory Kalvarie" byl syn Šubířův František Michal Šubíř (1680-1738), který na poděkování za záchranu života při porodu své mladé ženy Johanky, chtěl rozšířit stávající kostel. Na doporučení františkánského poutníka ze Svaté země P. Jeronýma Veitha z Moravské Třebové, který na jaroměřickém kopci shledával určitou podobu s jerusalémskou Golgotou, byl vybudován na místě původního, krásný barokní kostel titulu Povýšení Svatého Kříže a v den svátku 14. září 1713 vysvěcen. Jeho ústředním bodem je hlavní oltář s obrazem Vykupitele (Salvátora) posvěcený v Římě v kostele "ad Sancta Sanctorum" (Svatyně Svatých) kde visí originál. Venku na portále jsou umístněny tři kalvárské kříže a pod nimi kamenné erby zakladatele kostela a jeho manželky. Před hlavním oltářem v chrámové dlažbě jsou dva náhrobní kameny, které kryjí vchod do podzemní hrobky. Na pravém kameni je vypodobněn zakladatel kostela Fr. M. Šubíř z Chobyně, na levém náhrobku postava jeho manželky a dětí. Jejich náhrobní epitafy jsou zavěšeny u vchodu do kostela. Napsal je ve vzletné latině sám Šubíř krátce před smrtí. Vlevo na bočním oltáři jsou ve skleněné rakvi ostatky sv. Feliciána, na pravé straně je oltář nástrojů umučení Páně. Za hlavní oltářem je kaple, zvaná "Zahrada Getsemanská". Zde jsou plastické reliéfy Krista a apoštolů na hoře Olivové, je zde mariánský obraz ze 16. století a křtitelnice z dolního kostela, vzácná památka z 15.století. V sousedství kostela na Kalvárii je tzv. kaple loretánská (z roku 1742). Na oltáři v Loretě je starobylá soška P. Marie loretánské, dovezené sem roku 1720 z italské Lorety. Pod kaplí je hrobka, v niž jsou pohřbeni Augustiniáni, kteří na Kalvárii v 18. století vedli duchovní správu.
Postupně byly vybudovány další sakrální objekty s mnoha biblickými upomínkami na Kristovu mučednickou smrt. Do poutního areálu obehnaného vysokou zdí se vchází branou, umístěnou mezi dvěma věžemi, nad ní je výjev, kterým Pilát ukazuje lidu ztýraného Krista - Ejhle člověk (Ecce Homo). Pozoruhodná je křížová cesta, jejíž začátek je v Jaroměřicích u kostela Všech Svatých (14. stol.). Trasa pokračuje po svahu kalvárského kopce (modrá značka) kolem sedmi zastavení . Je to zvláštnost proti běžné Křížové cestě se XIV zastaveními; byla pro ni i jiná pobožnost. Mimo ohrazený poutní areál vybudoval zakladatel v blízkosti druhou stavbu v půdorysném tvaru ondřejovského kříže: dvě ramena (k Jaroměricím) tvoří farní budovu, ve třetím křídle je Loretánská kaple. V duchu barokní pobožnosti byly pro Kalvárii získány ostatky sv. Feliciana (1735) mučedníka z doby prvních křesťanů z katakomb a založeno Arcibratrstvo Nejsvětějšího Vykupitele (účel duchovní a sociální). Obdobný spolek - kromě Říma - byl ještě v Krakově. Býval zde i sbor choralistů (hudba, služba v kostele aj.). Poutní tradice je značná - dá se doložit až 140 míst odkud skupiny poutníků přicházely, nebo později přijížděly; značný počet byl i německých poutníků. Josefinským zákazem poutí tyto na čas ochably (kostel zůstal zachován), ale neustaly a pokračují dodnes. Hora Kalvaria vstoupila i do literatury historickým románem Svítání od jaroměřického spisovatele Dr. Frant. Odvalila (1927).
Čerpáno z www.jaromerice.cz/historie/
Přidat do oblibených uživatelů
Svitavsko
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a Chalupy