Pozořice - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
V obci pozořice nedaleko Brna stojí krásný barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je výraznou dominantou obce. Byl vystavěn s přestávkami v letech 1704 -1724. Na stavbu kostela bylo údajně použito kamene ze zříceniny hradu Vildenberk.
Předchůdcem nynějšího kostela byl dřevěný kostel, který měl tři vedlejší oltáře a tával na místě farní stodoly. Starý kostel roku 1704 vyhořel. Kníže Jan Adam z Lichtenštejna slíbil, že postaví nový kostel. Položil k němu základy, ale pak žil více v cizině než doma a v roce 1712 zemřel. Jeho nástupci se pohádali o dědictví a na kostel neměli peníze. Teprve kněz, farář a děkan Josef Leffler v roce 1721 přiměl knížete Antonína Floriána z Lichtenštejnu, aby kostel dostavěl.
Nový kostel byl vystavěn s přestávkami v letech 1704 - 1724 v barokním slohu a dne 15.8.1724 byl slavnostně vysvěcen.
Kostel je jednolodní stavba s polygonálním závěrem, se dvěma čtyřbokými věžemi a příčnou lodí. Je 38 m dlouhý, 20 m široký a 21 m vysoký. Kostel má dvě věže 40 m vysoké. Po levé straně presbytáře je sakristie, naproti ní boční kaple, tzv. „stará zpovědnice“. Kostel stojí na bývalém hřbitově, na kterém se pochovávalo do roku 1870. V jeho rozích stojí dvě kaple, bývalé kostnice. Nyní slouží jako skladiště, v suterénu byla v letech 1985 - 1999 umístěna plynová kotelna pro kostel.
Pod kostelem se nachází krypta, do níž se dříve pochovávali kněží. Vchod do ní býval z kostela, v místech mezi předními lavicemi. Dodnes, když procházíte středem kostela nad bývalým vchodem, slyšíte, že vaše kroky mají jiný ozvuk než o pár metrů dále. Po úpravě dlažby byl zbudován nový vchod ze starého hřbitova, za presbytářem kostela. Poslední farář pochovaný v kryptě byl v r. 1774 Josef Xaverius Leffler.
V kostele jsou čtyři oltáře - jeden hlavní a tři vedlejší. Hlavní oltář pochází z r. 1785 a je zděný. Obraz Nanebevzetí Panny Marie je od brněnského malíře Ignáce Bayera. Sochařské práce pochází od brněnského sochaře Tomáše Schweigla. Oltář byl opravován roku 1873, v roce 1929 pořízena nová kamenná oltářní plotna. V roce 1974 byl vybudován oltář čelem k lidu. Nad oltářem je malované okno s obrazem Nejsvětější Trojice, které zhotovil v r. 1914 B. Škarda z Brna.
V čele pravé boční lodi stojí oltář sv. Antonína Paduánského s obrazem a dvěma sochami paulánských světců. Na druhé straně kostela, v čele levé lodi je oltář Panny Marie Bolestné s její krásnou barokní sochou uprostřed. Po stranách stojí sochy sv. apoštola Jana a sv. Maří Magdaleny. Třetí oltář se nachází v příčné lodi na pravé straně. Je to oltář sv. Rodiny s kopií Rafaelova obrazu, na kterém je znázorněna Matka Boží s malým Ježíškem, sv. Alžběta s Janem Křtitelem a sv. Josef. Dvě sochy po stranách oltáře představují rodiče Jana Křtitele - Zachariáše a Alžbětu.
Kazatelna byla zhotovena v roce 1738 od zdejšího stolaře Havla Soluse, opravena v roce 1980. Mramorová křtitelnice pochází z r. 1730. Křížová cesta zakoupena za 52 zlatých od knihkupce Karla Sartoriho z Vídně a požehnána v r.1883.
V kostele byly původně byly varhany ze Svatého Kopečka u Olomouce. Ty byly roku 1887 nejprve předělány a 1912 přestavěny. Koncem 80. let se zjistilo, že varhany potřebují generální opravu. Nakonec byly zakoupeny varhany nové, protože ty původní nebyly vzácné. Varhany byly dokončeny v roce 1992.
V kostele je celkem 44 lavic, které při plném obsazení pojmou 250 osob. Na starých lavicích si můžete všimnout malých vypálených důlků. Pochází z dob, kdy se ještě nesvítilo elektřinou a proto se při některých bohoslužbách používaly malé svíčky, které si lidé voskem přilepili k lavici. Svíčku nechali jednoduše dohořet a její knot vypálil do lavice malý důlek.
Zvony jsou umístěny v levé věži kostela a v malé věžičce, tzv. sanktusové. Do nově postaveného kostela byly zvony zavěšeny v roce 1725. Byly zde až do roku 1908, kdy pro nesoulad tónů byl větší zvon prodán zvonařskému závodu Adolfa Hillera v Brně a pořízeny dva nové zvony. Oba nové zvony a umíráček byly dne 3.4.1917 sňaty a odvezeny na válečné účely. V roce 1925 byly jako náhrada za odebrané zvony pořízeny dva nové od firmy Manoušek.
V roce 1942 byly dne 15.4. tři zvony z věží kostela sňaty a odevzdány pro válečné potřeby. V pozořicích zůstal jen jediný nejstarší historický zvon z roku 1483. V roce 1943 byl pořízen náhradní zvon umíráček za zvon odebraný v roce 1917. Po válce se ze všech zvonů vrátily jen dva, a sice farní ze sanktusové věžičky a ze zvoničky v Hostěnicích.
V letech 1986 a 1988 byly pořízeny dva nové zvony, oba požehnal kapitulní vikář brněnské diecéze Ludvík Horký za velké účasti farníků. Nyní je na pozořickém kostele celkem 5 zvonů.
http://www.pozorice.cz/index.php?id_text=48
Fotogalerie
Dominantní barokní kostel Nanebevzetí P. Marie v Pozořicích byl vystavěn s přestávkami v letech 1704-1724. Je 37 m dlouhý, 20 m široký a 21 m vysoký. Průčelí kostela zdobí dvě věže 40 m vysoké. Na stavbu kostela bylo údajně použito kamene ze zříceniny hradu Vildenberk. V kostele jsou čtyři oltáře. Hlavní z roku 1785 s obrazem Nanebevzetí P. Marie je od Ignáce Bayera se sochařskými pracemi Tomáše Schweigla. Vedlejší oltáře jsou zasvěceny sv. Antonínu Paduánskému. Pod kostelem je krypta, do níž se pochovávali kněží. Je zde pohřben i významný farář Josef Xaverius Leffler. Byli zde pochováni i někteří poustevníci z bývalé poustevny, která stála na blízkém kopci Poustce.
V těsné blízkosti kostela začíná modrá značka, která pak vede pozořickými lesy na hrad Vildenberk a dále až k chatě Jelenici.
Turistická mapa KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras