Prášily

Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice

Fotografie (21)

Osada vznikla koncem 18. století, kdy kolem skelné hutě, vystavěné Lorencem Gattermayerem v roce 1739, vyrostly první obytné domky. Panství v této oblastivlastnil mimo jiné i rod Lobkoviců, který zavedl v obci výrobu skla a zrcadel. Rozsáhlejší vývoj osady pokračoval teprve začátkem 19. století, kdy Prášilské panství přešlo do majetku knížete Schwarzenberka. V té době se domky rozprostíraly po svahu hory Ždánidla, samoty si našly své místo na svazích Poledníku, Formbergu a okolo Prášilského potoka. Ve 20. století začaly dřevěné stavby nahrazovat stavby zděné a již roku 1803 zde byl vystavěn Kostel sv. Prokopa. Na počátku 20. století zde byla pošta s telegramem, lékař, dva hostince a studentská noclehárna, četnická stanice, inspektorát, oddělení finanční stráže, státní polesí, státní a obecná škola, trojtřídní česká škola a čtyřtřídní škola německá, pila a papírna, která patřila k nejstarším v Čechách, vyhořela roku 1933 (ruční papír, který se zde vyráběl, byl dodáván pro prezidentskou kancelář). Bývalý Schwarzenberský pivovar byl roku 1928 přestavěn na chatu KČT (klub českých turistů), kam bylo již zavedeno elektrické světlo. Roku 1936 vystavěli členové KČT na Prášilském potoce koupaliště. Od roku 1938 se v Prášilech uvádí elektrické osvětlení z malé elektrárničky a primitivní vodovod rozvedený z bystřiny. Tehdy, v roce 1938, zde žilo 1022 obyvatel žijících ve stošedesátjedna domech. Většina obyvatel se živila jako dřevaři nebo drobní řemeslníci. V obci byly registrovány dva německé a dva české spolky. K Prášilům náležely i mnohé samoty a osady v blízkém i vzdáleném okolí, které dnes můžeme v terénu identifikovat jen s přesnou znalostí lokalizace: Dolní a Horní Steindlberg, Gsenget, Horní huť, Formberg, Liščí díra, Grunbergrova huť, Neubrunn, Seeberg, Seckerberg, Sonnberg, Gruberg... Dnes z něj zbylo sotva 25 domků. Celých čtyřicet let sem nikdo nesměl, mnozí lidé se odstěhovali, ale někteří přece jen vydrželi. Obývají ubohé torzo vesnice, která měla ještě za první republiky podobný zvuk jako třeba Špindlerův Mlýn. Obec nemá školu ani kostel (poměrně nedávno odstřelen vojáky), zůstal tu jen smutný hřbitůvek s ulámanými kříži. Škola je v 15 km vzdálených Hartmanicích, kam jezdí dvakrát denně autobus. Pokud ovšem kraj ovládlo vojenské cvičení (to bylo velmi často), děti se do školy nedostaly třeba několik dní a lidé neměli ani základní potraviny. Obyvatelé pak museli zabít slepici, pokud jim však neutekla za dráty do hraničního pásma, kam se pro ni už nedostali. Ačkoliv mnozí lesáci za dráty pracovali, mohli tam jen s ozbrojeným doprovodem. A všichni byli prověřeni... Lidem se zde druhá světová válka protáhla o celých 45 let.

Podobné příspěvky

Obec Prášily na Šumavě

Horská obec Prášily (německy Stubenbach) leží na bývalé středověké Vintířově obchodní stezce pod horou Ždánidla. Dnes je však lépe sem dojet autem nebo autobusem, případně přijít pěšky, jak jsme učinili my při našem pobytu Šumavě.

Obec byla založena kolem sklářské huti z roku 1739. V roce 1763 koupil sklárnu Hrabě Kinský a vesnice dostala název Stubenbach. Panství v této oblasti vlastnil rod Lobkoviců. Počátkem 19. století přešlo Prášilské panství do majetku knížete Schwarzenberka. Roku 1803 byl postaven kostel svatého Prokopa. Na začátku 19. století upravil J. K. Eggerth sklárnu na výrobu ručního papíru. Továrna však byla roku 1933 zničena požárem. V letech 1754 až 1920 byl v obci v provozu místní pivovar (jaké by to bylo krásné, kdyby fungoval i době naší návštěvy). V roce 1921 bylo ve vesnici a okolí 190 domů. Za první republiky stávala v Prášilech pošta, škola, četnická stanice, několik hostinců, finanční stráž a lesní správa. Celkem zde žilo 1373 obyvatel, z toho se 29 lidí hlásilo k české národnosti, 1338 k německé národnosti a zbytek k ostatním. Po Mnichovské dohodě byla česká menšina vysídlena. Po skončení druhé světové války naopak vysídlení potkalo německou většinu obyvatel Prášil.Po roce 1948 vyrostly podél celé hranice mohutné zátarasy, které znemožnily lidem pohyb v okolních lesích. V roce 1952 se území obce a okolí stalo součástí vojenského újezdu. Život obyvatel, kteří v obci zůstali, se velmi ztížil. V době, kdy zde probíhala vojenská cvičení, se lidé nemohli třeba několik dní dostat z vesnice, nemohli nakupovat a děti chodit do školy v Hartmanicích.

V 90. letech 20. století byl vojenský prostor zrušen a oblast byla opět zpřístupněna. Z původní vesnice zbyly necelé tři desítky domů. Tato malá šumavská obec leží asi 11 km jihovýchodně od Železné Rudy. Dnes se jedná o známé turistické centrum a horské středisko s celoročním vyžitím. Nejfrekventovanější turistické a cyklistické trasy i lyžařské stopy vedou k jezeru Laka, Prášilskému jezeru a na vrch Poledník (1.315 m.n.m) s rozhlednou. V obci je informační centrum, několik penzionů, restaurace, obchody a cukrárna. Areál bývalého hřbitova byl přebudován na pietní místo a ve středu obce byl odhalen pomník se jmény zaniklých okolních osad. Své sídlo zde má středisko Lesní správy Národního parku Šumava, policie a pošta. Zajímavým zážitkem může být návštěva Botanické zahrady nebo archeoparku. Ani jedno jsme však nestihli vyzkoušet. Restauraci jsme ale navštívili. Celkový dojem je trochu rozpačitý. Začíná to tady být velký byznys. Klid, pohodu a případné posezení s místními v hospůdce tady člověk asi hledat nemůže.
*

Další zajímavá místa v okolí, která jsem navštívil:

Obec Hůrka - https://www.turistika.cz/mista/hurka-na-sumave

Hůrecký vrch - https://www.turistika.cz/mista/hurecky-vrch

Jezero Laka - https://www.turistika.cz/mista/jezero-laka--1

Prášilské jezero - https://www.turistika.cz/mista/prasilske-jezero--1

Rozhledna Poledník -https://www.turistika.cz/mista/rozhledna-polednik

Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: https://cestou-necestou-s-matejem.blogspot.com/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/

Poslední aktualizace: 10.2.2005

Nadmořská výška:

885 metrů nad mořem

WWW stránky:

www.retour.cz

Prášily na mapě