Přáslavice-drobné památky

Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky

Přáslavice-kaple sv.Rocha z r. 1767 s kamenným křížem na návsi-Foto:Ulrych Mir. • Fotografie (56) • Foto: hanakzhor

Vstoupit do fotogalerie (56 fotografií)

Přáslavice-kaple sv.Rocha z r. 1767 s kamenným křížem na návsi-Foto:Ulrych Mir.

Vstoupit do fotogalerie (56 fotografií)

Obec Přáslavice s 1206(2005) obyvateli se nachází 8 km východně od Olomouce na jednom z posledních jižních kopců Nízkého Jeseníku, při silnici spojující Olomouc s Lipníkem nad Bečvou. Jako místní část patří k Přáslavicím 2 km vzdálená osada Kocourovec se 68 obyvateli.

Přáslavice-kaple sv.Rocha z r. 1767 s kamenným křížem na návsi-Foto:Ulrych Mir. • Foto: hanakzhor

Přáslavice patří mezi nejstarší obce na Olomoucku. První písemná zpráva o Přáslavicích je v listině biskupa Jindřicha Zdíka z r. 1131, ve které se uvádějí Přáslavice jako mensální statek k zajištění výživy olomouckého biskupa. Některé části vsi udíleli biskupové za zásluhy nebo služby, zvláště vojenské jako léno. V r. 1410 prodal biskup Konrád II. z Vechty mensální(stolní) statek Přáslavice kroměřížskému kanovníku Petru Nymrfolovi a olomouckému měšťanu Markovi z Uničova, ale po necelých 30 letech se statek vrátil opět k mensálním biskupským statkům. Zvláštní postavení mívali fojtové. V listině biskupa Pavla z Miličína z r. 1439 je jmenován dědičným fojtem v Přáslavicích Hanuš, řečený Junkher. K dědičnému(zákupnímu) fojtství náležel celý lán ze kterého nemusel platit činži a nemusel konat roboty. Za povinnosti měl vybírání činží a poplatků od poddaných pro biskupa. Byla mu udělena také soudní moc v méně důležitých místních záležitostech a za to si směl ponechávat čtvrtinu pokut, které museli odsouzení zaplatit. V r. 1507 pustil biskup Stanislav I.Thurzo Přáslavicím odúmrť. Obyvatelé Přáslavic se živili většinou zemědělstvím a poněvadž měli málo pastvin, vymohl jim biskup Stanislav I.Thurzo u pánů velkobystřického statku, aby mohli užívat určité pastvy u Velké Bystřice. Za to Přáslavičtí museli pomoci na panství velkobystřickém v orbě a sklizni obilí. R. 1592 pustil Přáslavicím biskup Stanislav Pavlovský za plat olomouckým biskupům les „Obec“, který se rozprostíral od Vrtůvky po Svidenský potok a dále k Varhošti a Tršicím. Několikrát se opakoval spor o Pastviny se sousedními vesnicemi. V r. 1670 to byl spor s Mrsklesy a v r. 1744 se Svésedlicemi. U Kocourovce bývala již v 17. stol. střelnice pro pěší vojsko, dnes kasárna Hanáckého pluku. V r. 1767 byla postavena obecní Kaple Sv. Rocha. Původně byla na střeše malá věžička se zvonkem z r. 1734 ze starší kaple zasvěcené sv. Floriánu. V kapli byl oltářní obraz sv.Rocha, který v r. 1800 přemaloval Franz Heyder z Droždína. Před kaplí byl na náklady Terezie Frankové postaven v r. 1889 kamenný kříž. Na začátku 19. stol. byly Přáslavice postiženy několika velkými požáry, zvláště v letech 1825, 1827 a 1828 lehla větší část obce popelem. Od r. 1834 je uváděna v Přáslavicích škola. V r. 1837 bylo v Přáslavicích 98 domů se 690 obyvateli. R. 1910 byl v Přáslavicích břidlicový lom a kamenolom. Na podzim r. 2009 byla otevřena na hřišti TJ Přáslavice rozhledna „Božka“. Obec je součástí mikroregionu Bystřička. Většina památek, katolická kaple,zvonice s kaplí, dva kříže a pomníky padlým v Přáslavicích se nachází na návsi. U Svésedlic nad silnicí je kamenný kříž a boží muka s křížem najdete severozápadně od Přáslavic, již na katastru Velké Bystřice.