Loading...
Turistické cíle • Příroda • Říčka
Průrva Ploučnice, kdysi zvaná též Pekelný jícen, Hromová rána či čertova díra. Ploučnice se blíží od Stráže ke vsi Noviny na úpatí Ralska nejdříve asi 50 m mezi vysokými pískovcovými stěnami, pak se náhle tok obrací v pravém úhlu a teče asi 13 m v pískovci vytesaném tunelu, který má šíři asi 3,5 m. Pak následuje cesta vody opět asi 10 m otevřenou roklí, dostává se do 41 m dlouhé skalní chodby stejné šířky a výšky 4 m. Obě chodby jsou zhotoveny ve skále krumpáčem a je též zřejmé, že zastavení vody bylo dosaženo pěti jezy, které byly zapuštěny do sklaních stěn. Celé toto zařízení bylo uděláno před staletími a sloužilo provozu jednoho hamru, který se kdysi nacházel u východu ze skalní rokle. Tehdy tvořila skalní stěna s přilehlou hrází rybníka přehradu. Když se před ní v čase tání sněhu nebo za velké vody nasbíralo velké množství vody, drala se tato s hromovým hlukem a pěnivým šumem širokým tunelem, aby se na konci rokle vrhla do mnoha metrů hluboké prohlubně, a to poskytovalo divákům zvláštní podívanou, která se vyplatila za návštěvu. V okolí průrvy pod skalami je ještě dnes možno nalézt železnou strusku. Průrva Ploučnice byla k 17. prosinci 1997 prohlášena Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku.
Dnes bych vám rád přiblížil vrchní část toku Ploučnice, v okrese Česká Lípa. Jedná se asi o třicet km, s noclehem v Borečku. Kdo se podívá na fotky, bude mu jasné, že to nebyla procházka růžovým sadem. Pokud jste vodáci, co vydrží vše a jsou připraveni na nečekané, je to pro vás. Někdy na jaře je to prý lepé průjezdné a prořezané. Nás čekali torza stromů a bujné keře.
Start byl v Novinách pod Ralskem, těsně nad průrvou. Tu byste si neměli nechat ujít. Jedná se o krumpáčem ručně vytesaný průplav. Říčka, nebo spíše potok, je ze začátku mělký, široký kolem čtyř metrů, ale po několika málo kilometrech se zužuje a z břehů přibývá porostu. Ten se časem mění v nepropustnou spleť větviček, výrazně zasahujících do toku. Často je možno plout úzkým průjezdem, jen na loď. Pak se budete dostávat přes popadané kmeny stromů těsně pod i nad hladinou. Kolem Mimoně je řeka příjemná a široká. Poté se nesčetně meandrů podílí na zvláštní nesmlouvavé malebnosti.
Za stálé práce obou pasažérů se dostanete k Brennskému mlýnu. Čeká vás jediný pořádný jez a možnost návratu do reality. K naší nelibosti, jsme zde končili i my. Vodu jsme jeli sobotu a neděli. Udělejte si však dostatek času. Různé průjezdy, vracení, kličkování a vtěsnávání, vám zabere více času, než na kde jakém oleji na „pohodlné“ řece.