Byla jsem zde po několikáté naposledy vloni a zjistila jsem, že je to jedno z míst, které se asi nikdy neomrzí. Vzala jsem tam i své americké přátele a viděla jsem na vlastní oči, co to znamená, když někomu "spadne brada" - údivem. Do toho se jen ozývalo "wow...wow ... wow" :-) A z tónů Nabucca v tichu potemělé jeskyně mě mrazilo v zádech.