Pyšné sedlo (Západné Tatry)
Turistické cíle • Příroda • Sedlo
Pyšné sedlo - (polsky: Pyszniańska Przełęcz) – výrazné sedlo (1791,6 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater. Tímto hlavním hřebenem zde prochází státní hranice mezi Polskem a Slovenskem a hlavní evropské rozvodí mezi Baltským a Černým mořem. V něm sedlo najdeme mezi vrcholy Blyšť (2154,7 m – rozsocha Bystrej - na západě) a Velká Kamenistá (2127,4 m – na východě). Severní úbočí klesají ze sedla do polské Doliny Pyszniańskiej (horní část Doliny Kościeliskej) . Jižní pak do slovenské Kamenistej doliny.
Sedlo je, podobně jako vedlejší vrcholy, budováno krystalickými horninami (žulami a rulami). V sedle je v hřebenové brázdě asi deset malinkatých ples.
Pěšina vedoucí Pyšným sedlem v minulosti představovala jednu z nejdůležitějších spojnic mezi slovenským Liptovem a polským Podhalím. Zmiňuje se o ní už Matěj Bel v roce 1736. Sloužila i k ilegálním přechodům během II. světové války. Po válce byla frekventovaný usek pěšiny z Doliny Kościeliskiej do sedla pro turisty uzavřen, protože zde došlo k vyhlášení přísně chráněné oblasti "Pyszna, Tomanowa, Pisana". Sedlo je tak dnes dostupné jen ze slovenské strany hranice.
V okolí sedla roste vzácná vrba hrotolistá (Salix hastata).
Do sedla lze dojít každoročně jen v období od 16.6 do 31.10 (z nařízení správy TANAPu) po těchto trasách:
- Po červené hřebenové trase z Bystrého sedla (Banista Przełęcz), přes hraniční rozsochu Bystrej – Blyšť (Błyszcz) . (0:50 hod)
- Po modré výstupové trase z Podbánského, přes celou Kamenistú dolinu (3:45 hod)