Radenín-zámek
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Obec Radenín je v jižních Čechách, 12 km jihovýchodně od Tábora. Z Tábora vydáte po silnici ve směru na Pelhřimov s odbočením v Chýnově na Černovice, a z Hrobů po 2 km s odbočením vpravo jste v Radeníně. Zámek je v jižní části návsi.
První zmínka o vsi Radenín je z r.1300, kdy se uvádí jako majetek Tobiáše z Radenína. Již ve 14. stol byla ves chráněna hradbami, které byly ještě v 17.stol. rozšiřovány a jejich zbytky jsou dodnes zachovány i s částečně zachovalou hradební věží. Vladykům z Radenína patřil statek v Radeníně i v dalších letech, kdy je zmínka o Mikuláši z Radenína, po jeho smrti držela statek v Radeníně vdova Markéta se syny Janem a Mikulášem. Pravděpodobně šlo o významné šlechtice, protože v pol. 14. stol. byl vyzván další z tohoto rodu Přibík Pulkava z Radenína, který byl mimo jiné mistr svobodného umění na pražské univerzitě, císařem a králem českým Karlem IV. k sepsání Kroniky české, ze které čerpal také středověký kronikář Václav Hájek z Libočan. Vladykové z Radenína drželi řadu statků v okolí. V r.1378 se připomíná na statku v Javoře Vyšata z Radenína a v letech 1435-36 purkrabí českokrumlovského hradu, Vaněk z Radenína.V r.1415 připojil vladyka Jan z Radenína svoji pečeť k stížnostnímu listu koncilu v Kostnici. V r.1520 byl pánem Radenína Petr Smrčka ze Mnichu, jehož syn Oldřich značně rozšířili panství v Radeníně o řadu okolních obcí a rozšířil své sídlo přístavbou nového renesančního křídla. Po jeho smrti v r.1578, po krátkém poručnictví Oldřicha staršího Smrčky, převzal starou a novou tvrz, ves Radenín se dvorem a pět obcí vokolí, Petrův vnuk Oldřich mladší Smrčka z Radenína. V r.1599 prodal Oldřich mladší Smrčka Radenín rožmberskému regentu Jiříku Homutovi z Harasova na Choustníku, který na Radenín přenesl své sídlo, které značně přestavěl a při zámku vybudoval velký panský dvůr. V jeho závěti z r.1614 je jako příslušenství radenínského staku uvedena tvrz, dvůr, pivovar, sladovna, ves Radenín a další zboží. V r.1616 zdědila statek jeho dcera, provdaná za Jana Vlka z Kvítkova, který musel pro víru odejít pom r.1621 ze země a Radenín získala sestra jeho ženy Zuzana, manželka Jana staršího Černína z Chudenic. Jan starší Černín nechal v letech 1640-41, tvrz rozšířit o další křídlo a empírově přestavět na representační panské sídlo, zámek a pod zámkem v zahradě vybudovali barokní oranžerii. Jeho mladší syn Heřman Václav se ve vojenské službě u svého velitele, generála císařské jízdy hraběte Jana Šporky zadlužil tak, že musel svůj statek v Radeníně a panství v Choustníku, hlavnímu věřiteli hraběti Janu Šporkovi postoupit. V odhadním spisu se uvádí zámek o třech podlažích s červenou věží a kašnou na nádvoří, pivovar, panský dvůr a další zboží. Od Šporků získal sňatkem v r.1708 již opět samostatný Radenín hraběcí rod pánů Desfours. Od pánů Desfours opět sňatkem získal panství Radenín v r.1753 hrabě Leopold Kolovrat Krakovský, jehož potomci pseudorenesančně opravili průčelí zámku a byli v Radeníně až do r.1878 i když sídlo svého panství v r.1754 přenesli do Hrobů. Na zámku zůstali někteří správci zdejšího statku a část se pronajímala. Byl zde lékař, byty i finanční stráž. Po smrti Jindřicha Kolovrata připadl dohodou mezi dědici, dceři Jindřišce, provdané v r.1846 za hraběte Josefa Baillet-Latoura. Nová majitelka nechala zámek i přiléhající domky opravit na sídlo jejich rodu. Do současné podoby byl zámek upraven v r.1869. U potomků rodu Baillet de Lautour byl až do pozemkové reformy po r.1945. Zámek se stal od r.1950 majetkem státu, byl upraven a v r.1953 zde byla otevřena škola v přírodě ÚNV hl.m. Prahy, později dětský domov a v r.1966 zde byla zřízena zvláštní internátní škola. V restituci byl zámek vracen dědičkám. Dnes je na zámku Dětský domov, ZŠ a školní jídelna.