Českomoravská vrchovina je rozsáhlé pohoří ležící na hranici Čech a Moravy. Pohoří nemá jasnou hřebenovou linii a typický pro něj je jen mírně zvlněný terén, z něhož se zvedají ojedinělé vrcholy do výšky přes 700 m, výjimečně přes 800 m n.m. Tato turistická oblast je obdařena nádhernou, ale zároveň drsnou přírodou. Rozlehlé lesní porosty jsou protkány malebnými údolími. K nejvyšším vrchům patří Javořice (837 m) v jižní části oblasti poblíž Telče a Křemešník (765 m) ve střední části blízko Pelhřimova. Mezi významné památky patří Třebíčský zámek (původně benediktinský klášter z 11. století), město Telč (městská památková rezervace s renesanční výzdobou štítů městských domů a se zámkem), zámek Náměšť nad Oslavou, či hrady Lipnice, Kámen, Roštejn.
Zdrojnice téměř 200 kilometrů dlouhé řeky Jihlavy, jednoho z vodních symbolů kraje Vysočina, vytékají z několika rybníků u obce Jihlávka v Brtnické Vrchovině. Zpočátku teče řeka severovýchodním směrem, aby vstoupila do Jihlavy a našla si novou cestu na jihovýchod. Na středním toku mezi Vladislavi a Biskoupkami vytváří hluboké skalnaté údolí, které zčásti proměnily nádrže Dalešice a Mohelno. Ty trochu ubraly na mohutnosti okolních skal. Původně 100m vysoká Wilsonova skála se po zatopení snížila na polovinu. Na nejhezčím úseku řeky pod Mohelnem vznikl přírodní park Střední pojihlaví. V něm opouští kraj Vysočina a teče Jihomoravským krajem až k soutoku se Svratkou, který pohlcuje klidná hladina Novomlýnských nádrží.