Renesanční zámek Bučovice

Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek

Renesanční zámek v Bučovicích jsme navštívili během jednodeního výletu. Parkoviště je pár metrů od zámku zdarma. Stihli jsme akorát poslední prohlídku v 16 hodin. Milá průvodkyně nás provedla několika málo zpřístupněnými místnostmi v přízemí a zavedla nás do kaple. Zámecká expozice není nijak časově náročná ( 30 - 40 minut prohlídky ) , ale ukazuje klenot renesanční architektury u nás - štukovou výzdobu od Hanse Monta a freskovou výzdobu od neznámého autora. Autorem štukové výzdoby kaple, dokončené roku 1637 je Bernardo Bianci. Na nádvoří stojí manýristická kašna navržená G. G. Tencallou, která je považována za jednu z nejkrásnějších ve střední Evropě. Za návštěvu určitě stojí interiéry nejkrásnějších zámeckých sálů v přízemí (Císařský, Venušin a Zaječí sál, sál Pěti smyslů) s unikátní štukovou a malířskou výzdobou. Unikátní fresky Zaječího sálu zachycující převrácený svět, v němž zajíci vyhráli nad lidmi a psi. Sály jsou dnes náznakově vybaveny dobovým mobiliářem. Zpřístupněna je také kaple v 1. patře objektu. V zámku je instalována i výstava dýmek a sídlí zde také pobočka Vyškovského muzea se zaměřením na dějiny Bučovicka.

Tvrz v Bučovicích se poprvé připomíná roku 1511, ale renesanční zámek nechal postavit na stejném místě až Jan Šembera Černohorský z Boskovic mezi lety 1567 – 1585. Zámecká novostavba byla v době svého vzniku nejen velmi honosná a luxusně zařízená. Zámecký komplex byl projektován na půdorysu velkého obdélníku, chráněného zdí, nárožními věžemi a vodním příkopem. Tím získal bučovický zámek částečně charakter pevnosti. Rod Boskovických si jí však už příliš neužil: Janem Šemberou z Boskovic totiž roku 1597 vymřel po meči. Dcery Jana Šembery – Anna a Kateřina – se provdaly za bratry Karla a Maxmiliána z Lichtenštejna, čímž se staly Bučovice na tři a půl století součástí ohromného lichtenštejnského panství. Na sklonku třicetileté války, při obléhání Brna Švédy, zaútočil 22. června 1645 na bučovický zámek švédský oddíl; byl však s těžkými ztrátami odražen. Městečko Bučovice při onom dobývání zámku téměř celé shořelo. Další staletí ukázala, že ztráta rezidenční pozice zámku značně uškodila. Roku 1722 odstěhoval Josef Jan Adam z Lichtenštejna cenný mobiliář do Lednice a Rabensberku (Rakousko) a nechal zámek adaptovat účtárnu a byty pro úředníky. Zámek a jeho okolí pak byly různými, naštěstí většinou spíše drobnými úpravami dlouhodobě poškozovány. Největší zásah do jeho tvářnosti přinesl rok 1787, kdy bylo zbořeno staré renesanční opevnění a odvezena zámecká děla. Po roce 1848 byly na zámek dočasně přemístěny soudní a berní úřady. Jako lichtenštejnské kanceláře sloužil bučovický zámek až do roku 1924. Po roce 1945 se stal zámek majetkem státu a sloužil jako depozitář zemědělsko - lesnického archívu až do roku 1958. Vzhledem k jeho vynikající renesanční architektuře bylo rozhodnuto zařadit jej mezi objekty s kulturním posláním. Po Restauraci reprezentativních místností v přízemí západního křídla byly Bučovice zpřístupněny veřejnosti.

Po prohlídce zámku jsme také zašli do Zámecké zahrady. V letech 1960 - 65 byla rekonstruována do původní renesanční podoby. Její plochu člení pravoúhlé trávníky s ornamentálně zastřiženými zimostrázy, tvarovanými habry a symetricky vysázenými zeravy. V zahradě lze v klidu načerpat síly do dalších turistických cílů.

Z prohlídkových tras doporučuji buď pouze klasickou prohlídku , či takzvanou kastelánskou - kdy lze při předchozím objednání s kastelánkou projít zámek od sklepů až na půdu. Vstupné je 200 kč za osobu a trvání je až 3 hodiny.

Otevírací doba 2010

duben, říjen: jen o víkendech a svátcích
od 9.00 do 16.00 hod.
květen, červen září: denně mimo pondělí od 9.00 do 16.00 hod.
červenec, srpen: denně mimo pondělí od 9.00 do 16.30 hod.
Polední přestávka 12.00 - 12.50 hod.