Kam a jak jedeme?
Již v loni jsme se chtěli na tuto nejvyšší rozhledu u nás jít podívat, jenže neměli volné místo. Když jsme se letos chystali do podhůří Krušných hor, zajistili jsme si její prohlídku výrazně dřív.
Za čím jedeme?
I když se rozhledna nachází v areálu uhelné elektrárny Ledvice, leží na území Bíliny. Moc to nechápu, ale je to tak. Pokud se jede po hlavní silnici z Bíliny do Teplic, sjíždí se směr Chudeřice a Ledvice. Pak si bohužel každý musí poradit sám. Další značení užnikde není. Musí se odbočit 2x vlevo, podjet hlavní silnici, přejet železniční trať a pak už je vpravo vidět velké parkoviště.
Do elektrárny se vchází přes klimatizované
informační centrum, které pomocí multimediální techniky přibližuje návštěvníkům svět energetiky a uhlí. Spodní patro (suterén) je věnováno dětským návštěvníkům. Přízemí a 1. patro si rádi projdou dospělí. V suterénu i v patře jsou pro návštěvníky toalety. Informační centrum je běžně volně přístupné.
Na prohlídku rozhledny je lépe se objednat – mailem na infocentrum.ele@cez.cz nebo telefonicky 411 102 313. Kapacita je omezena velikostí výtahu. Jedna prohlídka je tedy pouze pro 10 zájemců. Denně (mimo neděli a pondělí) jsou jen 4 prohlídky v 8, 10, 12, 14 hodin. Určitě každého potěší, že ČEZ dělá tyto prohlídky zdarma. Když rozhlednu otevírali v dubnu 2018, byly rezervace na dlouhou dobu obsazené. Nyní je to již volnější, ale rezervací si zajistíte skutečně ten pro vás nejvhodnější čas bez zbytečného čekání. Navíc při tomto kontaktu se dozvíte, že sem mohou děti až od 6 let, že musíte mít pevnou uzavřenou obuv s plochou podrážkou, tedy žádné sandály, pantofle nebo střevíčky na podpatku – je to z důvodu bezpečnosti – v areálu se přechází koleje a podobné překážky.
U recepce v prostoru informačního centra se nás ujala mladá a sympatická průvodkyně. Nejdřív nám pustila zhruba 20minutový 3D film. Začíná ukázkou známých měst s nočně nasvícenými památkami. Film začíná v době prvohor, kdy vlastně začalo uhlí vznikat, a končí jeho současným využitím. Je to krátké, ale moc hezky zpracované a určitě to zaujme i děti.
Pak jsme obdrželi oranžové reflexní vesty, aby průvodkyně snadno poznala, když jí budeme chtít někam utéci. Možné to není. Pěkně si nás hlídala. Museli jsme se zapsat, aby nás pustili přes vrátnici do areálu. Kdo měl batoh nebo větší tašku, musel ji zanechat v uzamykatelných skříňkách.
Prošli jsme pro veřejnost již běžně nepřístupným areálem, kde jsme dostali krátký výklad, co kde je, co se tam děje apod. Do jednotlivých objektů se nesmí, můžeme jen od vrat nahlédnout do útrob budovy. Nakonec jsme došli k té nejvyšší 144 metrů vysoké budově, jejíž vrchol měl již podle plánů výstavby plnit funkci rozhledny. Do 28. patra (do výše 132 m) se jede výtahem, pak se jde jedno patro po klasickém schodišti pěšky, pak ještě jedno patro po točitých schodech (celkem 43 schodů), až jsme došli na vyhlídkovou prosklenou plošinu ve výši 140 metrů. Samozřejmě se nechá vyjít na venkovní vyhlídkovou terasu. Počasí jsme měli téměř ideální, tedy až na to hrozné horko. Výhled je samozřejmě kruhový. I ten výhled byl perfektně komentovaný – dozvěděli jsme se skutečně vše, co jsme viděli. Nejen v elektrárně a blízkém okolí, ale dobře jsme měli popsané i okolní kopečky. Je vidět nejnižší bod Česka (dno lomu Bílina), České středohoří s Milešovkou, Krušné hory, lázeňské město Bílina v pozadí s útvarem Bořeň, který je největším povrchovým znělcovým útvarem ve střední Evropě. Dokonce jsme se dozvěděli, že v lomu Márinka kousek východním směrem je pěkné koupání. Když jsme se společně vrátili, měli jsme ještě možnost položit všetečné otázky dalšímu zdejšímu pracovníkovi. Cela akce zabrala skoro 2 hodiny. Uteklo to hodně rychle.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
I když dle mapy.cz zde má být jídelna, mám pocit, že je jen pro zaměstnance. Nějak jsme si té možnosti nevšimli. Stačilo nám, že si u recepce můžeme natočit studenou vodu z automatu z těch velkých modrých plastových barelů. Mám dojem, že tam byly i automaty na kávu, čaj a podobné teplé nápoje. Ty samozřejmě už za peníze.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Výhledem jsme byli nadšeni a vlastně vším, i samotným informačním centrem. Moc se nám tu líbilo.
Ostatní informace
Prohlídku rozhledny je možno spojit s návštěvou dalších zajímavých míst, ať už jsou to Teplice s pivovarem a rozhlednami, kam jsme směřovali odpoledne,
Osek s nádherným barokním klášterem a kostelem nebo si vyšlápnout na další rozhlednu na Milešovku. Tam jsme se vypravili o pár dnů později.