Rychlebské hory – Smrk (1.126 m.n.m.)

První nebo druhá nejvyšší hora Rychlebských hor se dosti nenápaditě jmenuje stejně jak celá řada jiných hor v Česku, navíc jeho nivelační výška činí 1125 m a je tedy navlas stejný jako jeho jmenovec v Jizerských horách. (Skutečná výška kóty vrcholu je však 1126,7m, takže je skoro o 2m vyšší). Na rozdíl od něj na něm není žádná velká stavba (rozhledna), zmínit můžeme snad Solnou chatu a přístřešek u Hraničníku. Křižovatka označovaná jako Smrk – Hraničník není vrcholem, ten je vzdálen asi 500 m západním směrem, je k němu možné dorazit červeným psaníčkem směrem na Ramzovou. Celý vrchol Smrku je značně plochý a jediným výraznějším bodem je někdy samostatný vrchol Brousek, ve skutečnosti jen větší skalka na hraniční čáře. V posledních letech došlo k značnému odlesnění temena hory, takže z různých míst v okolí vrcholové plošiny máme pěkné výhledy zejména na samotné vrcholy Rychlebských hor, nejvíce Na Králický Sněžník. Směrem od Hraničníku po žluté značce k útulně Mates je možné dohlédnout na Sněžku, od hranice za Brouskem je pak výhled na Hrubý Jeseník. Rozcestí Smrk Hraničník je pak historickým trojmezím zemí Moravské, Slezské a Kladské.

Na Smrk se nejčastěji chodí modrou turistickou značkou z Petříkova, případně psaníčkem z Ramzové. Méně znýmý je přístup po zelené od Císařské boudy. Delší je pak výstup po hřebenovce Rychlebských hor kam můžeme vystoupat třeba od Žulové přes Nýznerovské vodopády. Další náročnější výstup je modrou značkou z Horní Lipové, třeba kolem lesního baru, dojet sem lze i na horském kole, v zimě pak Smrk a jeho okolí je doménou běžkařů, kteří tudy po hranici jezdí na Paprsek.

Původně článek začínal Nejvyšší hora, ale ze skutečností nových měření vyplývá, že Travná hora je asi o 1m vyšší, takže proto druhá nejvyšší hora.