Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Hrádek
První, dosti neurčitá zpráva o rýmařovské tvrzi je v listině z r.1398, kterou dal markrabě Jošt rabštejnské zboží spolu s městem Rýmařovem do zástavy Pročkovi z Bouzova a v níž se jmenují „die Vesten Rabstein, Remerstat“ (pevnost Rabštejn a Rýmařov). Na základě archeologického výzkumu je však nepochybné, že tvrz tu vznikla současně se založením města v průběhu hornické kolonizace, někdy na přelomu 13. a 14.stol., nebo zanedlouho potom. Rýmařovská tvrz se též uvádí v půhonu z r.1482, v němž Heralt z Kunštátu žaluje Ctibora z Cimburka, že neoprávněně drží jeho statek, totiž hrad Rabštejn a Rýmařov s příslušenstvím, na které má větší právo. Další zmínka o tvrzi je z r. 1545, kdy v žádosti důlních podnikatelů bratrů Herwartů z Augšpurku a Hanse Rotta z Ulmu císaři Ferdinandovi I. se mluví o smlouvě, kterou uzavřeli se zástavním držitelem rabštejnského panství Markem Weiczingerem o účasti na zdejším důlním podnikání. Hned po dolech, hutích a hamrech následuje ve výčtu „dům nebo tvrz položená před Rýmařovem u hamrů“.
Tvrz zanikla někdy v druhé pol. 16.stol. při reorganizaci železářství na janovickém panství, kdy byly hutě a hamry pod Rýmařovem postupně rušeny a tvrz ztratila svou funkci a poměrně rychle zanikla. O tvrzi se mluví také jako o hrádku, jak o tom svědčí řada v minulosti doložených pomístních názvů jako Burgstadlgase (ulice u městského hrádku), městská brána Burgstadltor nebo gruntovní knihy ze 17. až 19.stol. ve kterých se mluví o domu Na hrádku. Stávala nad Podolským potokem v místech dnešní Husovy ulice, severovýchodně od středu města.
Tvrz byla dvoupodlažní, přičemž první podlaží bylo zbudováno z pěchovanice a druhé podlaží z kulatiny omazané hlínou. Podle archeologických nálezů bylo první podlaží využíváno k hospodářským účelům, kdežto druhé podlaží mělo funkci sídelní. Tvrz sloužila jako sídlo královského fojta. Na místě tvrze byl zřízen dvůr, jehož stavba již byla odstraněna. Zachovala se z ní zhruba kruhová vyvýšenina o rozměrech 36x32 m, převyšující asi o 4 m okolní terén. Ve 13. stol. byla valem opevněna oválná plocha o rozměrech asi 80x40 m. V severovýchodní části byl zbytek tvrze narušen hloubením městského příkopu. V současné době je nevýrazný pahorek zvaný Hrádek chráněnou archeologickou lokalitou a dostaneme se k němu po bývalé Okružní ulici, která vně obchází náměstí a je v jeho západní části města. V areálu hrádku je externí geologická expozice jižního Jesenicka.