Sheldrick Falls - vodopád
Turistické cíle • Příroda • Vodopád
V rámci výletu do Shimba Hills National Reserve jedeme autem k výchozímu bodu, od kterého se dostaneme ke krásnému vodopádu Sheldrick Falls. Cestou nás ale chytá opravdový tropický liják. Chvíli na stanovišti sedíme ještě v autě a mezitím přijíždějí další dvě auta a tvoří se mezinárodní skupinka - rodinka Indů žijících v Keni, párek mladých Poláků, kteří cestují Keňou na vlastní pěst a my dvě postarší dámy. Prohlížím si stanoviště a domorodec mě upozorňuje na nádherný květ orchideje lili gloriosa. To již přichází ranger, který nám bude dělat průvodce. Procházka k vodopádu bude asi na 2-2,5 hodiny tam i zpět (45 minut sestup dolů, krátký pobyt na místě a asi 1 hod. nahoru). Na nápise je upozornění, že cesta je dlouhá 2 km a tuto vycházku mají absolvovat lidé zdravotně a fyzicky fit.
Přestalo pršet a vydáváme se na cestu. Od vyhlídky sestupujeme dolů do údolí a já se jen modlím, ať stejnou cestou nejdeme zpět. Hned se průvodce na to ptám, ano půjdeme opravdu stejnou cestou zpět. Ozbrojený ranger nás prakticky vzdělává o floře a fauně a upozorňuje na zajímavé rostliny a stromy. V této oblasti je 280 endemických rostlin a 19 ohrožených dřevin. Rostou zde např. cykasy - vějířovité rostliny, které patří mezi ohrožené druhy na celém světě a jsou zapsány na Červeném seznamu IUCN. Obdivujeme nádheru dešťového pralesa a já s Polkou se "honíme" za různobarevnými motýly a snažíme se je fotit. Sestupujeme níž a níž a v úsecích, kde je cesta po dešti obtížnější mě pomáhá pomocník rangera. Ukazuje mi, kam mám šlápnout, případně mi podává ruku.
Najednou se před námi objevuje úžasný 25 m Vysoký vodopád , který padá do přírodního bazénu. Je pojmenován po keňském farmáři a správci parku Davidu Sheldrickovi (1919 v Egyptě - 1977 v Keni). O něm si můžete více přečíst ve Wikipedii. V mžiku si celá skupina dělá fotografie. Indická rodinka se ponořuje do vod pod vodopádem a děti skotačí i za vodami vodopádu. Vybízí i ostatní ke koupeli, pochopitelně nemůžeme zůstat pozadu. Zdržujeme se ve vodě asi půl hodiny, ale počasí se začíná unovu kazit a spouští se déšť. Ukládáme do batohů suché věci a na zpáteční cestu se vydáváme v tom, v čem jsme se koupali. Pro mě cesta nahoru byla náročná (špatně se mě dýchá, když jdu do kopce), ale pomocník rangera dával na mě pozor a při vydýchávání mi říkal, ať se dívám do zeleně stromů a ne na cestu před sebou. Tak prý načerpám energii z přírody. Cestu zpět jsem s menšími přestávkami zvládla a celý výlet v Shimba Hills byl zážitkem, na který nezapomenu.