Loading...
Současný kostel měl svého předchůdce zřejmě již v 16. století, jeho současná podoba se klade do roku 1812. U hlavního oltáře náhrobní kámen Sidonie Heidenreichové, 1572, údajnou zakladatelkou původního kostela. V celku prostá stavba na obdélníkovém půdorysu je orientovaná podle klasického schématu V-Z. Závěr kostela je rovný s mírně zkosenými nárožími ustupujícího kněřiště. Vnitřní prostor je zaklenut dvojicí placek (plochý typ klenby). Vnější omítky jsou hladké, po stranách trojice půlkruhových oken. U vstupu vystupující mírný rizalit s dvojicí oválných oken. Na západní straně hřebenový štít a nad ním věžička se zvonem. Původní krytina břidlice nahrazená šablonami. Před vstupem dřevěná předsíň. Nad hlavním vchodem dřevěná kruchta s varhanami.
Vnitřní omítky hladké, na severní straně kostela kazatelna, další výzdobu tvoří obrazy křížové cesty. Oltářní obraz se zemským patronem je připisován Janu Kryštofu Handkemu. Jde tak zřejmě o obraz z předchozí stavby (1749). Handke byl rodák z nedalekého Janušova u Rýmařova a proslavil se hlavně svými olomouckými díly.
Skály jsou dnes částí sousedního Horního Města, ale defakto jsou jeho předchůdcem, zdejší sídlo je známo z konce 14. století (samozřejmě jako hornické místo), . V pramenech se setkáme s pojmenováním Hankštejn (Hangenstein), které se později přeneslo i na dnešní Horní Město, respektive na okolní důlní oblast, kterou popisuje naučná stezka se stejným názvem.