Slavětín-drobné památky

Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky

Slavětín-barokní kaple sv.Cyrila a Metoděje z r.1887-Foto:Ulrych Mir. • Fotografie (16) • Foto: hanakzhor

Vstoupit do fotogalerie (16 fotografií)

Slavětín od Kovářova-Foto:Ulrych Mir.

Slavětín směrem na Kovářov-Foto:Ulrych Mir.

Vstoupit do fotogalerie (16 fotografií)

Obec Slavětín se 194 (2005) obyvateli se nachází v Bouzovské vrchovině 9 km jihozápadně od Litovle.

Slavětín od Kovářova-Foto:Ulrych Mir. • Foto: hanakzhor

Lesnatá krajina Bouzovské vrchoviny byla v minulosti zeměpanským majetkem spravovaným královskými lovčími. Slavětín pravděpodobně založil královský lovčí a olomoucký úředník Slavata, který se připomíná v letech 1208-1232, jehož správcem se v letech 1203-1215 připomíná Střemena z Chudobína. V listině z r. 1260 bývalého olomouckého župana Jilji ze Švábenic, který držel hrad Úsov, se uvádí jako svědek „Jakub ze Slavětína (Zlauatina) na Moravě“ a v r. 1275 se uvádí Vítek ze Slavětína jako lovčí na Úsově. V polovině 14. stol. byl Slavonín v držení pánů z rodu Slavoňovských z Řimic. V r. 1359 je uváděn Bohuš ze Slavoňova, který v r. 1368 věnuje Slavětín své manželce Kateřině rozené ze Šumvaldu. Dědictvím po r. 1384 se dostal Slavětín k pánům z Bílé Lhoty a ze Šumvaldu. Vítek ze Lhoty potom v r. 1407 přenáší věno na vsi Slavětín (Slawyetyn) se zákupním rychtářstvím na Elišku z Kokor, manželce Mecha ze Lhoty. Po Mechově smrti v r. 1399 se Eliška provdala za Albrechta z Králic, který se v r. 1412 nazývá ze „Slavětína“. Eliška z Kokor měla dlouhé spory se zemským právem o 10 hřiven, které dlužil po své smrti její manžel Albrecht Artlebovi z Náměště. Po smrti jejího nevlastního syna Ješka ze Lhoty připadl Slavětín i s dalším lhotským zbožím jako odúmrť králi, který je daroval Karlovi z Vlašimi. Karel zapsal Slavětín Ješkovi z Chýlce a ten Erazimu ze Slavíkovic, který získal v r. 1466 i zbylou třetinu Slavětína (Slawietina) od Víška ze Stříteže. Ještě v r. 1592 je uváděn Slavětín jako majetek panství v Bílé Lhotě, ale později již jako majetek olomoucké kapituly pod správou statku v Haňovicích. Podle haňovického urbáře z r. 1686 bylo ve Slavětíně 7 sedláků a 3 chalupníci. V r. 1790 19 domů a 157 obyvatel. R. 1834 měl Slavětín již 38 domů s 262 obyvateli. Obecná škola byla ve Slavětíně zřízena v r. 1876. Mlékařské družstvo bylo založeno v r. 1898 a 1947), vodní v r. 1947. V r. 1900 bylo ve Slavětíně 59 domů a 367 obyvatel. Hasičský sbor byl založen v r. 1892, spolek Národní jednota v r. 1912 a Domovina v r. 1923. V r. 1960 byl ke Slavětínu připojen Ješov a od r. 1980 společně k obci Luké a nyní je samostatnou obcí. Slavětín má významné rodáky. Slavětínským rodákem byl Dr. František Mathon, ředitel reálky v Brně a poslanec a také P. Placidus Mathon, rajhradský benedoktín, ředitel klášterní tiskárny v Brně a redaktor katolických listů. Ve Slavětíně nechal rod Mathonových vybudovat v r. 1887 u silnice na Konici barokní kapli sv. Cyrila a Metoděje. Profesor J. Kočí působil na gymnáziu v Litovli. V obci je několik křížů a pomník obětem 1. světové války.