Smrk - diskuse

Z Ostravice krapet táhlá trasa,která se dá v pohodě zvládnout.Náročnější, ale výhledy z vrcholu za to stojí :)

Těýký výšlap, ale stálo to za to...

Noční pochod se vydařil

Naneštěstí jsem četl text výše a mám dojem, že autor stručného popisku musí k vrcholům dojet autem nebo alespoň lanovkou, nezná data o této hoře (spíše kopci)a ani neumí česky... Naštěstí tito lidé do hor a nedotčené přírody, kde se nepodává odpolední kávička s mlíčkem, nechodí :)

Náročná cesta ale stojí to za ten nádherný výhled

To by mě zajímalo, jestli je ještě pořád v jedné ze stržích na severním svahu ta pragovka (či co to bylo za zančku), jestli řidič nezvládl řízení a zřítil se tam, či tam auto bylo "odloženo", nevím...

Pěkný komentář. Trasu si můžete zadat v sekci trasy i s převýšením, přesnou délkou dobou chůze.

Všem, kdo se rozhodnou vystoupit na tuto nádhernou horu doporučuji trasu z Ostravice: Od nádraží se vydáme po červené značce nejprve pár metrů po hlavní cestě a přitom můžeme obdivovat pohled na vrchol, který se nad námi vypíná v závratné výšce. Zanedlouho odbočíme vpravo po malé asfaltce a začínáme stoupat vzhůru mezi domky a chatami. Po několika kilometrech za mostkem se již domky vytrácejí a my vstupujeme do lesa, teď už ne po cestě, kolem potoka. Pak se od potoka odpojíme, přecházíme jej doprava a dlouhým traverzem se dostáváme do sedla Holubičanka. Odtud vidíme opět nádherně vrchol, to ale nejsme ani v polovině výstupu. Nyní se stezka táhne po prudkém úbočí(v zimě zde hrozí laviny)několika serpentýnami a pak přecházíme lesní cestu. Zde je jíž stezka parádní, vysokohorská, výstup trochu připomíná Fatru. Svah patří k nejprudším v Beskydech. Možná ani nevadí, že je velmi ovlivněn imisemi. Když stoupáme mezi pahýly uschlých smrků a hluboko pod námi se rozkládá celá ostravská pánev, připadáme si jako v jiném světě. Svah je tak prudký a stezka tak úzká, musíme být opatrní. V poslední serpentýně se pohybujeme na hranicích přirodní rezervace Smrk, která chrání celý vrchol v několika vegetačních stupních. Ještě nejsme nahoře a již se zde vyskytuje zakrslá borovice a kosodřevina, míjíme pramen a přicházíme do sedla mezi Smrkem a Malým Smrkem, kde se zpojují tři značky. Jižní strana hory není tak poškozena, proto jsme zase v lese. Není to ale obyčejný les, jaký vídáváme- stromy jsou obrostlé lišejníkem a všelijak pokroucené a ošlehané větrem- prostě pravé vysoké hory. teď to máme k vrcholu kilometr a vstupujeme do rezervace. Teď pokračujeme po hřbetu hory, les je zde živý, nemáme žádný rozhled, zato atmosféra v hustých křoviscích je víc než zajímavá- nikde se nic nehne, všude je ticho. Vrchol Smrku je skoro plochý, proto musíme být trpěliví a nevracet se zbytečně, v domnění, že už jsme nahoře. Stezka kličkuje okolo klečí a malých pokroucených smrčků. Míjíme mohyly Johna Lennona a Jana Palacha a už budeme nahoře. Teprve tam se ukáže ten pravý pohled do kraje- přímo pod námi leží Ostravice, Frýdlant, nejvyšší vrchol Ondřejníku Skalka, Čeladná, Kunčice Pod Ondřejníkem, přímo naproti nám pak Stolové hory a Kněhyně a vidíme i na jih, kde hory klesají směrem ke slovenské hranici, zahlédneme možná i přehradu Šance, ikdyž těď si nejsem zcela jistý, jestli jde vidět z vrcholu, a samozřejmě nejvyšší Lysou horu s vysílačem, která je asi o 50 metrů vyšší než Smrk. Na rozcestníku by měla být připevněna schránka s vrcholovou knihou. Ke zpáteční cestě můžeme volit ze 4 dalších cest: :pokračujeme červenou značkou na Polanu a pak buď kratší cestou do Podolanek po modré ,nebo dlouhým traverzem do Horní Čeladné, kde je pramen Cyrilka s altánkem a kapličkou. Odvážnější mohou odtamtud pokračovat po modré do Ostravice (asi 5 Km), ale to je čeká i kilometrové stoupání, ale jde se po asfaltce(celkem tedy přes 20Km). Další možností je, že se vrátíme z vrcholu do sedla pod Malým Smrkem a pokračujeme po modré a žluté. Otevírají se krásné pohledy k jihu, zde uvidíme i přehradu Šance. Když přejdeme po úzké stezce rozhledové planiny, klesáme lesem k rozcestí Pod Malým Smrkem, kde se od žluté odpojuje modrá- ta vede do Starých Hamer, ale cesta je to ještě dlouhá. Když se vydáme po žluté, rychle klesáme a pak se připojíme k asfaltce, po které jdeme traverzem na severovýchod. Po 2Km se značka v zatáčce odpojuje a prudce se spouští do bukového lesa. Po pravé straně vidíme bizarní skalní útvary Růžanec, které lemují náš směr. Pak sestoupíme lesem až na hlavní cestu a odbočíme vlevo. Otevře se nám pohled na přehradu šance, to už jsme skoro dole, a z viaduktu silnice máme přehradu na dlani. Pak přejdeme hráz a musíme sejít po asfaltové silničce do Mazáku. (2Km) Odtod pak po hlavní do Ostravice(2,5Km), nebo autobusem- zastávka je vlevo za mostem přes Ostravici.