Smržovský potok

Tento potok o délce více než 9,6 km a povodí 24,20 km2 pramení v polích v místě zvaném „V paloucích“, jež se nachází na západ od obce Jasenná a odtud teče do Lejšovky, před níž byl na jeho toku zřízen rybník nazývaný jako „Pod lesem“, a to podle svého umístění. V západní části Lejšovky protéká „Náveským rybníkem“, dále středem Smržova, kde se mu rovněž říkalo Luční potok, a za silnicí z Vlkova k Číbuzi se do něj vlévá Rasošský potok, jinak zvaný jako Vlkovský. Dále protéká kolem smiřického biocentra Obora a asi 220 m pod Tyršovým mostem ve Smiřicích se vlévá do Labe.

Theodor Zouzal ho ve svém článku „Příspěvky k přírodovědeckému popisu okresu Jaroměřského“, jenž vyšel v „Hradeckém kraji“ 1. září 1906, popsal takto:

„7. Potok Smržovský. Vznik jeho je v Pleském Lese, svodem jehož vod se býti jeví, a jejž od severu k jihu v délce 3 km protéká.

Nad obcí Lejšovkou zamění směr svůj v západní, jejž na celém salším, 4 ½ km dlouhém toku již podrží.

Protékaje v obci samé (262 m) nádržkou dostihne Smržova, kde nejbližší okolí jeho, které v Pleském Lese jen co nepatrná depresse na povrchu se býti jeví, již značně prohloubené jest a ještě západněji, mezi Vlkovem na severu a „Bílým Kopcem“ na jihu, v úhlednou nížinu se rozvinuje. V těch místech ústí také do Labe.“

Přestože tento vodní tok není příliš veliký, dokázal se v rámci staletí několikrát rozvodnit i s okolními bezejmennými přítoky a nadělat ve svém okolí řadu škod. Stalo se tak např. v roce 1834, v lednu a únoru 1862, v květnu 1872, 7. dubna 1912, 15.-16. prosince 1912, v červnu a červenci 1926, 10. září 1938, v březnu 1940, v lednu 1948 a v říjnu 1974. Z tohoto důvodu bylo jeho koryto několikrát opravováno. S první úpravou toku ve Smržově bylo započato v roce 1908, kdy byly břehy vydlážděny kamenem, koryto narovnáno a sveden do něho odtok z rybníka od Krbových. Roku 1911 byla dokončena průjezdná dlážděná nádrž, jež byla v 60. letech 20. století zavezena. V letech 1912-1913 byly černilovským vodním družstvem provedeny ruční regulační práce. Ve 2. polovině 20. let 20. století bylo ve Smržově koryto opět vydlážděno lomovým kamenem kladeným do písku s vyspárováním. V roce 1954 bylo rozhodnuto, že budou opraveny všechny vodoteče a vodní nádrže. Úprava celého Smržovského potoka byla dokončena roku 1967, což dokazuje krátká zmínka v „Rudém právu“ z 2. dubna 1967:

„E 352 ČISTÍ KORYTA

Účinnost melioračních zařízení je do jisté míry závislá na tom, v jakém stavu jsou koryta nejbližších vodních toků. Nemalou pomoc zemědělským závodům poskytují pracovníci ředitelství vodních toků Správy povodí Labe v Hradci Králové. Určená pracovní skupina nasazuje svůj širokopásový sovětský bagr E 352 všude, kde je nutná tzv. prohrábka – vyčištění koryta od nánosů, případně jeho prohloubení.

Nyní například dokončuje skupina úpravu sedmikilometrového koryta Smržovského potoka a šestikilometrového Černilovského potoka v okrese Hradec Králové a připravují se na úpravu Čerňské striuhy a Jordánu v okrese Pardubice.“

Vybraná zemina z koryta byla tehdy využita zdejšími JZD. Jednalo se o více než 1 500 m3, jimiž byla pohnojena pole. K poslední opravě koryta Smržovského potoka na smržovském katastru došlo v roce 2019. Podobně na tom byl tento vodní tok u Smiřic. V letech 1938-1939 byl vyměněn původní dřevěný most přes jeho ústí do Labe za železobetonovou konstrukci. Říkalo se zde „Na Plivátkách“. Všechny práce okolo mostu a úpravy ústí potoka (soustava stupňových prahů s vývařišti) měla na starosti firma Ing.Kaisler a Martinovský, podnikatelství staveb v Praze II. V březnu 1942 však došlo kvůli ledovým krám k rozvodnění potoka a poškození jeho koryta. Následná oprava, kterou provedla firma Bří. Ing.Josef a František Novák, podnikatelství staveb v Hradci Králové, probíhala od dubna do června téhož roku. V posledních letech je však koryto dolního toku i s ústím většinou vyschlé. Více o pracích na Smržovském potoce u Smiřic nalezneme zde: http://www.smirice.eu/voda/smrzov/potok.htm. Během revitalizace štěrkopískovny Obora v letech 1996-1998 došlo na přilehlé části potoka k vybudování 2 potočních niv. Některé nápady ohledně potoka však nebyly dosud realizovány, např. „Optimalizace odtokových poměrů v povodí Smržovského potoka a Vlkovské svodnice“, kterou zpracovala Agroprojekce Litomyšl s. r. o. roku 2005, doporučila vybudovat na toku Smržovského potoka na katastrálním území Lejšovky 2 průtočné nádrže.

Do historie se Smržovský potok mnoho nezapsal. Vedle jeho výše zmíněných úprav a výstaveb mostů přes něj můžeme ještě dodat to, že i on se svými přítoky sloužil k zásobování zdejších rybníků vodou. Ty byly zřízeny jak v Lejšovce (Lejšovský, Kamenský, Návesky), tak ve Smržově (Smržovský, Ve Smržově, Vítovský). Na závěr by bylo chybou nezmínit rovněž to, že okolí Smržovského potoka je známé i jako archeologické naleziště, např. v roce 1878 byly nalezeny střepy popelnic lužicko-slezské kultury v ohbí potoka směrem k vlkovskému mostu, asi 700 m od Smržova.