Sobotín – lom Smrčina

Okolí obce Sobotín je geologicky velmi zajímavou lokalitou, nabízející – mimo jiné - mineralogickou naučnou stezku a několik pozoruhodných, a dnes již nevyužívaných, lomů. Skutečným diamantem mezi nimi je unikátní jámový krupníkový lom Smrčina, který je největším krupníkovým tělesem v celé České republice. Lom se nachází přibližně 2,5 kilometru východně od „centra“ Sobotína, v nadmořské výšce přes 600 metrů a je součástí Hanušovické – nebo chcete-li Petrovské - vrchoviny. Odborníci v tomto případě hovoří o tělese ultrabazických metamorfovaných hornin sobotínského amfibolitového masivu. Původní označení tohoto místa zní Storchberg. Vedle opuštěného lomu v sedle mezi Smrčinou a Havraním vrchem se nachází informační tabule naučné stezky Sobotín – Maršíkov a pěkná lovecká chata s funkční studnou. A hned na úvod doplním, že krupník se používal k výrobě žáruvzdorných nádob a cihel, ale i plastik, dekoračních předmětů a obložení. Znát ho můžete také jako součet lékových tablet, papíru i asfaltu nebo jako onen prášek, který si na ruce před svými pokusy nanáší vzpěrači a vzpěračky. Je to nejměkčí minerál.

Krupníkový lom Smrčina je natolik unikátní záležitostí, že mu byl udělen statut přírodní památky neboli národního přírodního výtvoru. Vstup do lůna jámového lomu je možný po dřevěných schodech se zábradlím, ale většina jeho stěn je pokrytá sutí. Nejzajímavější část této přírodní památky se tak nachází na samotném dně lomu, kde je krásná Kamenná roklinka s mechy, kapradinami a stékající dešťovou vodou. V podstatě se jednalo o vstup do štoly k haldě pod lomem. Abych mohl lokalitu vše zde viděné přesněji popsat, musím si částečně vypůjčit pár výrazů z odborné literatury. Tudíž vězte, že „v sobotínském amfibolitovém masivu jsou uložena dvě tělesa ultrabazických metamorfovaných hornin čočkovitého tvaru. Tělesa vykazují zonální stavbu, tzn. že střed tvoří krupník, který směrem k okrajům přechází do mastkových a aktinolitových břidlic. Předpokládá se přitom, že původní složení těchto hornin dosahovalo vysokého obsahu olivínu a pyroxenu. V oblasti krupníku převládá šedobílý, jemně šupinkatý mastek, vedlejší podíl tvoří např. dolomit, chlorit nebo amfibol“.

A aby toho snad nebylo málo, přidám ještě informaci o tom, že „krupník je metamorfně postižená ultrabazická hornina a toto krupníkové těleso se nachází v sobotínském amfibolitovém komplexu devonského stáří. Má velmi dobře vyvinutou zonálnost a doprovodné horniny. Metamorfní diferenciace zde vytvořila jádro krupníku, mocné 8 až 10 metrů a délky přibližně 50 m. Na lokalitě se vyskytují krásně vyvinuté agregáty mastku, chloritu, aktinolitu, dolomitu, apatitu nebo dokonale vyvinuté krystaly magnetitu v chloritických břidlicích“.

Návštěva tohoto místa je přímo povinností pro všechny sběratele nejrůznějších nej. PP Smrčina je totiž největším krupníkovým tělesem v celé České republice. Jeho rozloha je přibližně 1 ha. Pro ty, kteří by si zde chtěli ještě zadolovat je jistě smutnou zprávou to, že ložisko je prakticky vytěženo. Přírodní památkou byla významná mineralogická lokalita Smrčina vyhlášena v roce 1982 (právě kvůli tomu největší), ale již v 19. století byl tento lom známým a významným nalezištěm minerálů. Zdejší nálezy tzv. mineralizace alpského typu jsou známy nejen u nás, ale i v celé Střední Evropě. Musíte však počítat s tím, že krásná lokalita lomu je dnes již zarostlá celkem bujnou vegetací a většina stěn je zasucená. Potěší naopak fakt, že není příliš navštěvována.

Vydat se sem můžete z několika výchozích míst. K bývalému lomu Smrčina totiž vede modrá TZ ze Sobotína nebo ze Skřítku a červená TZ z Loučné nad Desnou nebo Maršíkova a opět ze Skřítku. U rozcestníku Smrčina ve výšce 615 metrů se vydáte po neznačené lesní cestě, která vede pod souběhem červené a modré TZ (směr Skřítek) a po nějakých 200 metrech jste na místě. A kdo chce zadat umístění jiným způsobem, tak Smrčina je součástí Českého masivu (krystalinikum a prevariské paleozoikum), v jeho moravskoslezské oblasti (silezikum).