Sochy u kostela sv. Leopolda v Brně
Turistické cíle • Památky a muzea • Socha
Před kostelem sv. Leopolda v brněnské Vídeňské ulici je umístěno několik kamenných skulptur, které sem byly přeneseny z různých jiných míst.
Jako první zleva se nachází Socha sv. Jana Nepomuckého z 3. čtvrtiny 18. století. Tato skulptura dříve stávala na nedalekém starém, tzv. Dlouhém mostě přes řeku Svratku, zbudovaném roku 1725.
Vedle ní pak stojí vápencové sousoší Piety od známého brněnského pozdně barokního sochaře Ondřeje Schweigla (1735-1812), který své autorství zvěčnil i v pamětním nápisu na podstavci skulptury: „…SCHVEIGEL ME EXCULPSIT DIE 18. MAII 1799“.
Toto dílo bylo objednáno hraběnkou Sekenbergovou z Troubska a stálo dříve také na nedalekém mostě přes Svratku.
Po levé straně vchodu do kostela můžeme obdivovat krásnou sochu Krista Trpitele neboli Ecce Homo od dalšího z významných brněnských sochařů, Jana Kristiána Pröbstla, a to již z roku 1722.
Poslední socha představuje sv. Jana z Boha (1495-1550), zakladatele řádu milosrdných bratří. Socha je datována v chronogramu rokem 1741 a autorství se připisuje Janu Adamu Nesmannovi (1710-1773).
Při prohlídce této sochařské galerie nesmíme zapomenout ani na dvě nadživotní skulptury sv. Leopolda a Václava v nikách prvního patra kostelní fasády, které pocházejí z doby stavby chrámu, tedy přibližně z přelomu 60. a 70. let 18. století.
B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska, 1. díl; J. Bílek, Brněnské kostely
Základní kámen kostela sv. Leopolda při klášteře milosrdných bratří v brněnské Vídeňské ulici byl položen v roce 1768. Hrubá stavba byla dokončena roku 1771, o sedm let později pak byl chrám již se všemi oltáři slavnostně vysvěcen. Stavba probíhala podle projektu známého brněnského architekta Františka Antonína Grimma, řídil ji stavitel Zindtner.
Kostel je orientovanou podélnou jednolodní stavbou s lodí oválného půdorysu a hranolovou věží v ose průčelí. Nad vstupním portálem je umístěno velké okno a po jeho stranách dvojice nik se skulpturami sv. Leopolda a Václava.
Kněžiště i loď jsou zaklenuty plackovou klenbou s výsečemi a vymalovány freskami Josefa Sterna z roku 1771. V kněžišti jsou vyobrazeny alegorie křesťanských ctností Víry, Naděje a Lásky, v lodi pak Oslava sv. Jana z Boha a nad hudební kruchtou muzicírující andělé.
Zařízení chrámu je zachováno v jednotném stylu z doby vzniku stavby, tedy ze 70. let 18. století. Plastická výzdoba je dílem Ondřeje Schweigla (hlavní oltář) a jeho dílny. Většinu oltářních obrazů vytvořil opět malíř J. Stern.
Obraz hlavního oltáře představuje sv. Václava a Leopolda, jak uctívají Pannu Marii, po stranách pak stojí štukové sochy sv. Augustina a Norberta, v nástavci se nachází sousoší Nejsvětější Trojice s anděly.
V lodi se pak nacházejí ještě další čtyři tvarově shodné zděné retabulové oltáře. Na severní straně je to oltář sv. Karla Boromejského s obrazem světce, jak uzdravuje nemocné, a se sochami sv. Petra a Pavla. Protějšek tvoří oltář sv. Jana z Boha s obrazem světce, jak přijímá trnovou korunu, a se sochami archandělů Michaela a Rafaela po stranách.
Druhý z oltářů severní strany je zasvěcen sv. Františce Římské a kromě jejího obrazu obsahuje sochy sv. Leopolda a Václava. A poslední oltář naproti je věnován Sv. Kříži, hlavní obraz znázorňuje ukřižovaného Krista se sv. Máří Magdalenou a plastiky pak Pannu Marii a sv. Jana Evangelistu.
K původnímu vybavení kostela patří ještě přízední Kazatelna s postavami Mojžíše a Davida na stříšce, dále pak její protějškový baldachýnový útvar s dobovou replikou Mariazellské Madony a sochou sv. Jana Nepomuckého a konečně také varhany zdobené andílky, dekorativními vázami, akantovými rozvilinami a hudebními nástroji.
Kostel je přístupný většinou jen v době bohoslužeb, ale bývá otevřená alespoň předsíň, z níž je interiér docela dobře vidět. Uvedené fotografie jsou pak převážně z akce Noc kostelů, při níž se určitě vyplatí chrám navštívit...
Podrobněji např. v Uměleckých památkách Moravy a Slezska od B. Samka