Loading...
Turistické cíle • Příroda • Skalní útvar
Co se týče názvosloví, nebyli v tomto případě geodeti či kartografové příliš nápadití, Sokolích skal máme v Jeseníkách několik, nicméně v tomto případě zřejmě rovněž využili juž starších spíše německy znějících jmen, který útvar nesl.
Rychlebské Hory jsou sice teoreticky samostatným pohořím, ale protože organicky navazují na Hrubý Jeseník, jsou k Jesenické oblasti řazeny. Vrcholové skalisko na západním výběžku Stříbrného vrchu je k vidění v části Rychlebských hor, kterým říkáme Travenská hornatina, je to vlastně ta část pohoří, která ubíhá od jihovýchodu k severozápadu a svými nejvyššími vrcholy tvoří státní hranici Polskem. Název Stříbrného vrchu upomíná na Stříbrný potok, který obtáčí horu v hluboce zařezaném údolí. Samotné skalisko je ukryto v v hlubokém lesním porostu, z údolí příliš vidět není, ale díky tomu, že vrcholek skal je vcelku dobře dosažitelný od nedalekého rozcestí u zelené pěší značky (Stříbrné údolí – Smrk), lze rozpoznat, že skalní masiv dosahuje poměrně úctyhodných rozměrů. Vrchol nejvyšší skály obstojně převyšuje i vzrostlé stromy u úpatí skal, tudíž se dá odhadnout výška kolmé skalní stěny přes 20 m (zřejmě i více). Vrcholek nejvýše položené skály tvoří plošina, z od které skála padá kolmo dolů, možná i s mírným převisem, pohled dolů útlocitným povahám příliš neprospěje. Nedaleko vyšší sklály je další hůře dostupné skalisko, mezi skálami objevíme i vcelku regulérní skalní okno. Masiv Sokolích skal není jedinou kamenným objektem v údolí dál k severu podél toku Stříbrného potoka objevíme řadu dalších útvarů, které jsou ovšem poměrně dobře ukryté v hustém lesním porostu.
Vrchol Sokolích skal nedosahuje výšek okolních hor, tudíž je z nich jen omezený výhled na závěr údolí, díky částečnému odlesnění severní části Hory lze dohlédnout i k oblasti Žulovska a v oparu můžeme tušit něco z polské roviny.
Skály jsou tvořeny antektickým amfibolity, nebo stromatity, popis lokality se dá najít i ve významných geologických lokalitách ČR, ty udávají výšku skalních srubů v hodnotě 10–25m, délka skalní hradby dosahuje asi 100 m.
Rychlebské hory jsou součástí Českého masivu, jinak též Krkonoško-jesenické subrovincie, Jesenická oblast. Podle starých Keltů jde o část velkého severního pohoří na severu dnešní Moravy a Čech, kterému říkali Sudéta. Les kanců. Toto označení užívá již věhlasný antický zeměpisec Ptolemáios. V tomto případě jde o Východní Sudety. Je vcelku zajímavé, že v sousedním Polsku se název Sudety běžně používá, u nás díky předválečným událostem dostal tento nevinný zeměpisný název poněkud hořkou pachuť.