Stará Ves nad Ondřejnicí

Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek

Zámek: Pohled na zámek z čelní strany. • Fotografie (18) • Foto: rull

Vstoupit do fotogalerie (18 fotografií)

Zámek: Pohled na zámek z cesty

Pamětní deska: Pamětní deska k rekonstrukci zámku v roce 2003.

Vstoupit do fotogalerie (18 fotografií)

Renesanční zámek se nachází v obci Stará Ves nad Ondřejnicí na Frýdecko-Místecku v Moravskoslezském kraji. Zámek je dvoupatrová čtyřkřídlá budova s arkádovým dvorem a figurálními sgrafity na fasádě. Na zámek navazuje přírodně krajinářský park z 19. století. Zámek najdeme v západní části obce a na pravém břehu řeky Ondřejnice. V roce 2003 proběhla v rámci projektu Phare 2000 rekonstrukce chodníků v areálu zámku a příjezdové cesty. V zámeckém parku byla umístěna pamětní deska, které připomíná realizaci projektu.

Historie

Ve 2. polovině 16. století nechali Syrakovští z Pěrkova přestavět původní tvrz na renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře získali zámek Podstatští z Prusinovic, kteří jej vlastnili až do roku 1904. Po požáru v roce 1704 byl zámek pouze nouzově opraven a poté sloužil jako kanceláře, byty úředníků a sýpka. Po roce 1904 získala pustnoucí zámek olomoucká kapitula, v roce 1930 jej koupilo město Ostrava. V roce 1945 byl zámek vážně poškozen, kolem roku 1960 byl rekonstruován a znovu pak v letech 1973 ? 1979.

Podobné příspěvky

Renesanční zámek Stará Ves nad Ondřejnicí

Zámek Stará Ves nad Ondřejnicí je čistou renesanční stavbou, obdivovanou odborníky, která již z dálky upoutá pozornost návštěvníků. Ještě než byl zámek postaven, stála zde ve středověku tvrz. Doba renesance však měla jiné nároky na bydlení a když do Staré vsi v roce 1559 přišel Jaroš Syrakovský, vrchnostenský úředník na Hukvaldech, rozhodl se vybudovat pohodlné a výstavné rodinné sídlo.

Stavba probíhala asi v letech 1565 – 1570. Vznikl zámek o třech patrech s téměř čtvercovým půdorysem, s vnitřním malým nádvořím zdobeným otevřenými arkádami a představěnou věží. Na otcovo dílo navázal syn Ctibor, komorník biskupa Viléma Prusinovského z Víckova a nejvyšší písař markrabství moravského. Jeho postavení a finanční možnosti mu umožnily zámek asi v letech 1574-1578 dostavět a vyzdobit po italském vzoru. Patrně s pomocí italských kameníků a malířů vznikly Kamenné interiérové portálky a sgrafitová výzdoba. Sgrafitáři využili kombinace psaníčkového sgrafita s tvorbou figurální. Můžeme tak sledovat výjevy z bible, zachycení epizod z bojů s Turky i vyobrazení šlechticů. Lunetová římsa je zdobena freskovou malbou. Podobu obou stavitelů zámku zachytili neznámí kameníci v pískovcových figurálních náhrobcích umístěných v nedalekém kostele svatého Jana Křtitele.

Od začátku 17. století vlastnil zámek na 3 století rod Podstatských. Kolem roku 1690 a znovu roku 1704 postihl budovu požár. Při opravách byla poškozená sgrafitová výzdoba překryta jednoduchou omítkou a věž završena cibulí. Teprve popis z roku 1916 znovu upozornil na existující sgrafitovou výzdobu, která se objevila pod opadávající omítkou. Budova byla ve zchátralém stavu, navíc při osvobozování obce v závěru 2. světové války shořela barokní cibule s věží a byla nahrazena stanovou stříškou.

Teprve v roce 1953 započala oprava a obnova budovy, zejména sgrafit. Po dvou dalších restaurátorských zásazích a stavebních úpravách zámek i přiléhající park slouží v plné kráse potřebám obce.

Zámek nemá klasickou prohlídku se zámeckými pokoji. Je zde sídlo Obecního úřadu.

Úřední hodiny: