Starý Lískovec
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městská část
Historické jádro Starého Lískovce tvořila původní ves řadového typu s domky v údolí na obou březích říčky Leskavy s převážně přízemní, nově upravenou zástavbou (dnešní ulice Klobásova a Malostranská).
Severní svahy údolí pak byly od roku 1972 zastavovány rozsáhlým sídlištěm, přecházejícím i na katastr sousedních Bohunic.
V Lískovci je doloženo již slovanské osídlení. Jako původně zeměpanská ves pak patřil k hospodářské základně starobrněnského kostela sv. Prokopa a později kostela sv. Václava. V této souvislosti je v písemných pramenech poprvé zmiňován počátkem 14. století.
O něco později (1330) jej získal starobrněnský Klášter cisterciaček, po jehož zrušení v roce 1782 byla obec prodána do světských rukou. K městu Brnu byl Lískovec připojen roku 1919. Dnes má městská část asi 15 000 obyvatel.
Budova tzv. zámečku je původním panským hospodářským dvorem, který si zde zřídily zmiňované starobrněnské cisterciačky jako sídlo správce panství.
Nejvýznamnější památkou Starého Lískovce je kostel sv. Jana Nepomuckého v ulici Elišky Přemyslovny, který byl vystavěn v letech 1923-1925 podle projektu profesora Ing. Vladimíra Fischera (1870-1947).
Jedná se o obdélnou jednolodní stavbu na vysoké podezdívce z režného kamene s hranolovou zvonicí.
Uvnitř můžeme vidět např. kazetový strop či obraz sv. Jana Nepomuckého od akademického malíře Jana Köhlera (1873-1941) z roku 1936, který byl původně součástí hlavního oltáře.
Kousek pod kostelem, naproti školní budově, se dříve nacházel i místní hřbitov, který byl rušen v 70. letech 20. století. Nedaleko od kostela stojí v téže ulici ještě barokní zděná hranolová Boží muka z 18. století, poněkud nově upravená.
A konečně v Točné ulici u mostku přes Leskavu se nachází kamenná skulptura sv. Jana Nepomuckého, datovaná rokem 1786.
K novodobým památkám obce, resp. městské části náleží také pomník obětem světových válek a dvě pamětní desky války a odboje 1914-1919 v Klobásově ulici.
Jedná se o desku s reliéfními portréty tří legionářů a druhou se schránkou s prstí z bojišť 1. světové války, pravděpodobně obě jsou dílem sochaře Františka Fabiánka z let 1935 a 1937.
Zdroje: B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska, webové stránky městské části…