Stohové sedlo

Stohové sedlo - výrazné sedlo (1230 m n.m.) v hlavním hřebeni Kriváňské Malé Fatry. Hlavní hřeben v sedle mění směr a prohýbá se k severu. Odděluje mohutný Stoh (1607,4 m) na jihovýchodě od Poludňového grúňa (1459,7 m) na jihozápadě. Severní svahy ze sedla prudce klesají do závěru do Doliny Stohového potoka (horní část Vyhnanej doliny – boční větev Vrátnej doliny). Opačné jižní svahy pozvolna klesají do Šútovskej doliny. Kousek pod sedlem, ale mimo značenou trasu, tady pramení Šútovský potok.

Sedlo je budováno měkčími šedými slínovitými vápenci, slíny a slínovitými břidlicemi Krížňanského příkrovu. Povrch sedla byl, v minulosti, odlesněn a využíván k pastvě dobytka (především ovcí). Po vzniku národního parku byla pastva ukončena. Sedlo je dnes porostlé hustými porosty maliníku a dalšími vyššími bylinami, především šťovíkem alpským (Rumex alpinus). Na severních úbočích je velmi cenný porost horského pralesa. V jeho porostech jsou dominantně zastoupeny javoro-bukové horské lesy. Bukové a jedlo-bukové květnaté lesy rostou jen v nižších partiích lokality. V obou těchto biotopech dominuje buk lesní, přičemž javor horský a jedle se vyskytují ojediněle. Tyto porosty jsou chráněny v rámci NPR Rozsutec. Ze sedla je krásný výhled na Veľký Rozsutec.

Sedlem prochází červená hřebenová trasa mezi Stohem a Poludňovým Grúněm. V samotném sedle není rozcestí. Je zde jen cedule s názvem sedla a nadmořskou výškou. Nejbližší rozcestí („Chrbát Stohu“) se však nachází jen asi 300 metrů odtud, ve stoupání na Stoh. Odbočuje zde žlutá trasa, vedoucí traversem severními úbočími Stohu do sedla Medziholie.

Do sedla lze dojít:

• po hřebenové červené trase z Poludňového grúňa (asi 0:20 hod)
• po hřebenové červené trase z vrcholu Stohu, přes rozcestí „Chrbát Stohu“ (0:35 hod)
• po žluté trase ze sedla Medziholie – traversem severními úbočími Stohu, k rozcestí „Chrbát Stohu“a dále po červené do sedla (0:50 hod) - tato trasa byvá, někdy i dlouho po deštích, často blátivá!