Z městské části Karlových Varů, Tašovic vede nad levým břehem řeky Ohře zajímavá Naučná stezka. Na její začátek lze buď přijet autem, nebo vystoupit na konečné zastávce autobusu číslo 10.
Nedlouho poté, co zmizí poslední objekty zdejší chatové oblasti, se na stromě objeví ukazatel nebádající k odbočení vlevo. Člověk se dostává na pomezí mytologie a reality. Ve srázném levém břehu řeky Ohře se tady nachází opuštěná štola, svědectví staré důlní činnosti. Převážně se zde dobývala železná ruda, která se pak zpracovávala v lesní huti na nedalekém vrchu Kovářka.
Při opatrném zkoumání prudkého svahu v okolí štoly lze ve skalnatých úbočích objevit další četné stopy dokládající aktivitu dávných hledačů nerostných surovin. Uvádí se, že zdejší těžba a zpracování železa mohly mít souvislost s hospodářským životem slovanského Hradiště Starý Loket. To znamená, že by to spadalo do období 10. - 12. století.
Název se však odvíjí z doby pozdější, 16. století. Je totiž pravděpodobné, že lokalita byla známa tzv. Benátčanům, proslulým italským prospektorům, kteří ve zdejším kraji intenzívně pátrali po nalezištích drahých kovů, minerálů a sklářských surovin. Benátčané pobývali v našich končinách často a zdejší kraj znali velice dobře. O jejich přítomnosti se zachovalo mnoho zpráv, které uvádějí, že Benátčané byli také vynikajícími chemiky, prováděli alchymistické pokusy a zabývali se magií.
Ke štole a okolí se vážou také lidové pověsti. Podle jedné z nich tady Benátčané celé dny šťourali ve stráních od Tašovického hradiště k Svatošským skalám, měřili, ťukali, vrtali, házeli lopatou a večer přinášel kusy kamenů (polodrahokamy, pravděpodobně jaspisy), a společně s trpaslíky zde dokonce získávali zlato z nitra země. Tuto tematiku výborně zpracoval ve své knize Strašidla a krásné panny karlovarský spisovatel Zdeněk Šmíd.
Něco na bohatství zdejšího kraje asi bude. Říkalo se totiž, že pasáček když hodin kámen, aby zahnal neposlušný dobytek, tak mnohdy držel v ruce větší bohatství, než představovala kráva či ovce.
Na jedné ze starých katastrálních map Loketska (rok 1799) nese štola označení Stahlerův sklep. Uvádí se, že ve válečných obdobích sloužila štola jako skrýš, kam si obyvatelé Tašovic schovávali svůj skromný majetek.
*
V lázeňských lesích a okolí jsem navštívil například tato zajímavá místa: