Stránská skála

Na jihovýchodním okraji města Brna se nacházejí tři ostrůvky druhohorních jurských vápenců. Morfologicky nejvýraznější je Stránská skála (310 m). Skalní výchoz je asi 1,5 km dlouhý, 0,5 km široký a mocnost vápenců zde přesahuje 80 m. Stránská skála se svým nesmírným geologickým, paleontologickým, archeologickým a botanickým významem byla v roce 1992 vyhlášena za národní přírodní památku.

V masívu kopce byly koncem války vybudovány podzemní prostory, do kterých byla přenesena vojenská výroba leteckých motorů. Po válce některé prostory převzala civilní obrana. Na Stránské skále se nachází i několik jeskyní, z nich nejdelší má charakter sestupné propasti, na jejímž dně se nalézá podzemní jezírko. Vápenec ze Stránské skály byl těžen pro stavební účely od přelomu 12. a 13. století, a byl použit na mnoha stavbách v Brně; například v románských základech brněnské katedrály sv. Petra a Pavla, nebo je z něj vyrobena část kašny Parnas na Zelném trhu, Zderadův sloup na ulici Křenové, nebo obelisk na Denisových sadech. 

Z centra města (od vlakového nádraží) se ke Stránské skále dostanete tramvajovou linkou č. 10 zhruba po 15 minutách jízdy (ve všední den v sedle a o víkendech však pouze jednou za hodinu). Za jasného počasí je z vrcholu kopce pěkný výhled na městskou část Líšeň a Vinohrady, náhorní plošinu Hády a částečně i na centrum Brna s dominantami Petrova a Špilberku.

Územím Stránské skály prochází zeleně značená okružní vycházková trasa směřující od tramvajové zatávky na vrchol kopce. Střední částí lokality pak vede ještě žlutě značená spojovací cesta (pod vrcholovou stěnou).

Turistická mapa KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras