Střední Amerika II - Kostarika.

Kolibřík zelený.  •  Fotografie (33)  • Foto: Zdenek7

Panamsko-kostarická hranice.  •  Foto: Zdenek7

Přijíždíme autobusem do Kostariky. Na hranicích  jsme si připomněli dobu dávno minulou, kdy jsme stávali fronty, šacovali nám bágly, vypisovali jsme tiskopisy a platili dolary za vstup.... Musíme si zvykat, absolvujeme to ještě několikrát. Z mezinárodního Ticabusu vystupujeme v Queposu, kde chceme navštívit národní park Manuel Antonio. Tady vidíme zvířata v jejich přirozeném prostředí: opice, lenochody, leguány, krokodýly, odporné hady a loupeživé mývaly. Po příjemné procházce parkem poleháváme na pláži. A tady vidíme v akci mývaly severní. Jeden se vydá na pláž k batohům turistů. Ti se  k němu seběhnou a v ten moment vyrazí z palmového háje na druhé straně další dva a nerušeně rabují batohy s jídlem ostatních turistů. Dokonalá organizace :-). Naše další cesta vede do Nikaragui /viz další část cesty Střední Amerikou/, kde také také prožijeme spoutu nevšedních zážitků, abychom se vrátili do Kostariky, tentokrát ke karibskému pobřeží. Cestou se zastavujeme ve vnitrozemí v NP Volcán Arenal. I tady obdivujeme krásnou přírodu, především květiny podivuhodných tvarů a barev a nám neznáme druhy ptáků. Užijeme si také koupání v termálních pramenech a přesouváme se do malé Amazonie - národního parku Tortuguero. Lze se sem dostat pouze lodí po řece Suerte. Je to zážitek a tak jako u nás zastavuje autobus na trase v jednotlivých vesnicích, tak i tady jsou malá mola na kterých vyskakují z lodi místní obyvatelé a mizí v pralese. Nakonec zůstávají jen turisté mířící do vesničky Tortuguero. Tady se ubytováváme v příjemném hostelu na pláži, který vedou dva mladí Španělé. Následující den si půjčujeme loďku a brzy ráno se vydáváme do NP. Proplouváme jednotlivými rameny řeky Tortuguero a pozorujeme zvířata. Je nezapomenutelný zážitek fotit z jednoho metru krokodýla, pozorovat v koruně stromu odpočívajícího obrovského leguána nebo nad hladinou řeky sedící opice, které si pochutnávají na plodech nám neznámých stromů. Na březích řeky hnízdí spousta ptáků, okolo kterých pomalu a v tichosti proplouváme..... Následující den se vydáváme prozkoumat Tygří stezku. Tygra nespatříme, zato hejna velkých papoušků druhu ara zelená, kteří hodují v korunách velkých stromů a mám házejí na hlavy jen skořápky od ořechů. Další den se lodí po Rio Suarte vracíme zpět do civilizace a busem přejíždíme do NP Cahuita. Ubytujeme se v příjemném přímořském městečku Porto Viejo a užíváme si koupání v Karibiku a slunění na krásných karibských plážích. Další den jedeme do NP, jehož  hlavní cesta vede střídavě palmovým hájem a po plážích. Další den věnujeme návštěvě přírodní rezervace Manzanillo. I tady jsou krásné pláže a výhledy na Karibské moře. Navíc je to konec světa, cesta dál nevede. Je tu jen džungle a dál hranice. Strávíme tu tři příjemné dny a jedeme do San José, hlavního města Kostariky. Jeden den si uděláme prohlídku města a další den jedeme Volcán Irazú. Cesta linkovým autobusem  na vrchol ve výšce 3432 m nabízí úžasné výhledy na centální část Kostariky. Projdeme se kolem vulkánu, na jehož dně je laguna, jejíž voda je krásně modrozelená. Cestou na vyhlídku nás doprovází kolibřík a tak máme jedinečnou příležitost udělat unikátní fotky. Ale frekvence jeho křídel a rychlost přeletu z květu na květ nám to hodně znesnadňuje. Přesto  jsme nadšeni, je to zážitek... Cestou zpět se zastavujeme ve starobylém Cartágu, kde obdivujeme katedrálu Santuario Nacional Nuestra Seňora los Ángeles a další památky. Zpět do San José jedeme vlakem a to je další unikátní zážitek. Tak hrozné koleje jsem v životě neviděl, vlak s sebou hází ze strany na stranu, vyskakuje a propadá se... Ale všichni, kromě nás, jsou v naprostém klidu, jsem rád, že jsme v cíli. Poslední den skončil a my vyrážíme na letiště, na dlouhou cestu přes Atlantik, abychom se téměř po měsíci vyspali ve vlastní posteli.