Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Památník
Evangelický kostel v Suchdole nad Odrou postavili místní němečtí evangelíci v roce 1858, kdy byl Suchdol německou obcí. Místní Němci byli po roce 1945 odsunuti a kostel byl dán do užívání Čechům, přesněji řečeno Valachům, kteří po válce přicházeli zabydlovat prázdné domy po Němcích. Ve velké vlně novoosídlenců se nacházely malé skupinky věřících jiného vyznání, byli zde například Volyňští Češi, kteří s sebou přinesli pravoslavné vyznání. Ti mají dokonce v pronájmu malý prostor v kostele se svým svatostánkem.
Naposledy se kostel opravoval společně za účasti Čechů i Němců v roce 1945, potom se o něj starali sami farníci. Později ale síly sboru již na údržbu kostela nestačily, a proto převzal správu nad budovou československý stát - kostel byl uzavřen a obehnán plotem.
Po roce 1989 se kostel opět otevřel a v roce 2008 převeden do vlastnictví sboru. Od té doby probíhá obnova kostela.
Bohoslužby v kostele
Konají se od 10:00 každou neděli od května do října.
Prohlídky interiéru
Každý čtvrtek po celý rok od 10:00 do 17:00 nebo po telefonické domluvě na čísle 603 738 340 kdykoliv.
http://www.nockostelu.cz/?pg=kost626
Suchdol nad Odrou byl od dob reformace vždy známý protestantským smýšlením svých obyvatel. Za protireformace sice část obyvatel emigrovala do tolerantního Saska, ale po uvolnění tolerančním patentem v r. 1781 až 4/5 obyvatelstva přihlásilo k tajné víře. V roce 1848 pak došlo v mocnářství k zrovnoprávnění církví a tím vyvstala i potřeba stavby evangelického svatostánku. První luteránský kostel, nejspíš dřevěný byl v Suchdole někdy kolem r. 1575, ten stál asi do r. 1605 kdy zřejmě vyhořel. Zděný kostel na místě původního byl užíván až do r. 1624, kdy ale přešel do užívání katolickému obřadu (je tam dodnes).
Novou dřevěnou modlitebnu si postavili protestanti hned v r. 1782 již na místě dnešního kostela. O 10 let později byla modlitebna již zděná zatím bez věže. Právě v r. 1848 bylo rozhodnuto o stavbě důstojné svatyně. Původní návrh od J. Appelta z Bialska byl pozdně barokní, ale v průběhu stavby byl architektura pozměněna Ludwigem Försterem. Ten do návrhu vnesl prvky dalších stylů (románské, gotické či orientální). Stavba tedy předznamenává budoucí neogotiku, i když tvarosloví (oblouky, římsy) je spíš románské, ovšem prvotní dojem je skutečně novogotický. Samotná stavba byla zahájena v září 1852, věž byla vztyčena během r. 1856, 26.10. 1856 byly zavěšeny 3 zvony z Wienerneustadtu. Náklady na stavbu nesli převážně místní věřící, kteří si vlastně dobrovolně prodloužili o 10 let robotu. Náklady na stavbu dosáhly 25 000 zlatých. Otevření kostela proběhlo 17.10.1858. Po odsunu německých obyvatel kostel dosti chátral, uvažovalo se i o demolici, k tomu naštěstí nedošlo. Postupně se kostel opravuje, dodnes se naštěstí můžeme pokochat téměř s původním interiérem, pro neznalé bude pohled na postranní galerie, které jsou ovšem v protestanských kostelech běžné. Interiér je v podstatě celý původní, valená klenba je vymalována bez větších ozdob. Na Vítězném oblouku a varhanami jsou německé nápisy. Oltář a ozdobné prvky vznikaly v továrně na kameninu v Hrušově podle návrhů Eduarda Würtembergra. Kovářské práce vyvedl místní mistr Leopold Zeisberger.