Loading...
Turistické cíle • Příroda • Pohoří
Šumavou se rozumí rozsáhlé pásemné pohoří, které se táhne podél jižní hranice České republiky v prostoru mezi Vyšebrodským a Všerubským průsmykem. Začíná nedaleko Vyššího Brodu a končí asi 20 km západně od Klatov u obce Všeruby. Je pramennou oblastí nejznámější české řeky Vltavy a pramení zde i její významný levostranný přítok Otava. Toto rozsáhlé, asi 120 km dlouhé, pohoří je rozložené po obou stranách státní hranice ČR se Spolkovou republikou Německo a s Rakouskem. Jeho šířka dosahuje i s podhůřím přibližně 45 km. Nejvyšším vrcholem pohoří je 1.457 m vysoký Velký Javor (Gross Arber), který leží na německé straně Šumavy nedaleko Železné Rudy. Nejvyšším vrcholem na české straně je Plechý nad začátkem Lipenské přehradní nádrže, který je vysoký 1.378 metrů. Šumava sestává ze šesti geomorfologických podcelků. Nejrozsáhlejším jsou Šumavské pláně s mírně zvlněným povrchem. Rozprostírají se na území, které je asi 55 km dlouhé a až 20 km široké. Celková plocha tohoto prostoru činí 670 km čtverečních. Železnorudská hornatina má plochu asi 200 km čtverečních a rozprostírá se v nejzápadnější části Šumavy v okolí Železné Rudy. Nejvyšším bodem je zde Jezerní hora (1.343 m) nad Černým jezerem. Směrem na jihovýchod vybíhá až k Vyšebrodskému průsmyku Trojmezenská hornatina, v níž je již zmíněná nejvyšší hora české části Šumavy - Plechý. Její plocha činí 360 km čtverečních. Nejvyšší součástí vnitrozemského pásma Šumavy je téměř zcela zalesněná a řídce osídlená Boubínská hornatina s nejvyšším vrcholem Boubínem (1.362 m), která má rozlohu téměř 130 km čtverečních. Na ni navazuje zalesněná Želnavská hornatina, v níž patří mezi nejznámější vrcholy Knížecí stolec (1.226 m). Rozloha tohoto území dosahuje 180 km čtverečních. Přirozeným rozhraním mezi pohraničním a vnitrozemským pásmem Šumavy je Vltavická brázda (136 km čtverečních), kterou protéká horní Vltava. Jedná se o 2 - 4 km široké a asi 45 km dlouhé hluboké rozevřené údolí s četnými rašeliništi. Šumava je mimořádně cenná a člověkem zatím málo dotčená přírodní krajina. Proto byla na jejím území vyhlášena celá řada přírodních rezervací, které od roku 1963 zahrnula do svého chráněného území nově vyhlášená CHKO Šumava (CHKOŠ). V její nejcennější části byl zřízen roku 1991 národní park. Ten společně s ochranným pásmem, které je tvořeno zbytkem CHKOŠ, pokrývá většinu šumavského území.