Sümela klášter
Turistické cíle • Památky a muzea • Klášter
Jedeme 30 km na jih od černomořského města Trabzon do NP Altindere, kde v Pontském pohoří na hoře Oros Mela je do strmého skalního útesu vysekán řecký ortodoxní klášter Panny Marie černé. Když jsme přijížděli, viděli jsme klášter asi v polovici kopce a vypadal nádherně, jako orlí hnízdo. Z parkoviště jdeme lesní cestou nahoru ke klášteru a míjíme desetiobloukový akvadukt, který přivádí do kláštera vodu. Do kláštera vede cesta úzkým schodištěm, dostanete se na terasu, odkud vidíte celý komplex kláštera shora jako na dlani. Na vnitřní nádvoří ke kaplím musíte sejít po schodech dolů a můžete nahlédnout do několika prázdných místností. Z nádvoří vcházíme do hlavní kaple s freskami uvnitř i na venkovních zdech a představují biblické výjevy. Údajně pochází z 18.stol. a pod nimi jsou fresky staršího data. Fresky jsou dosti poničené a na těch venkovních se nehezky podepsali turisté snad ze všech koutů světa. U vchodu nás dozorce upozorňuje, že fresky nesmíme fotit s bleskem, ostatně jsou všude i cedulky.
Klášter Sümela byl vybudován r. 386 za vlády císaře Theodosia I. (375-395). Podle pověsti dva aténští kněží Barnabáš a Sofronius přinesli zázračnou ikonu Panny Marie (černé) a ukryli ji zde v jeskyni. Současná podoba kláštera je ze 13. stol., kdy doznal největšího rozmachu za vlády Alexiose III. (1349-1390) a jeho syna Manuela III. Roku 1461 ho dobyl osmanský sultán Mehmed II. Klášter po staletí chátral a byl znovu obnovován a přistavován. Při okupaci Trabzonu Rusy byl jimi obsazen v letech 1916-1918. Po r. 1923, došlo k nucenému vystěhování Řeků z Turecka, a tím i mnichů z kláštera. Odcházející mniši si s sebou nesměli z kláštera nic odnést, a tak zázračnou ikonu ukryli pod podlahu kaple sv. Barbory. R. 1930 se jeden mnich tajně vrátil a ikonu odnesl do nového kláštera Panagia v Makedonii (dnes je ikona údajně v muzeu v Aténách).
Dnes je klášter, nacházející se ve výšce 1200 m, atrakcí pro turisty, nejen proto, že se nachází v nádherném prostředí lesů a řek, ale i pro svůj historický a kulturní význam. Součástí klášterního komplexu je skála, do které je vytesáno několik kaplí, pokoje studentů, kuchyň, penzion i knihovna. Vlevo je několik hlavních budov, střed tvoří kostel v jeskyni a napravo je právě knihovna. Pokoje mnichů jsou ve velké budově s balkónem nad útesem. Rukopisy z hlavní knihovny se nachází v muzeu v Ankaře a v Isnatbulu v Hagia Sofia, církevní předměty jsou v muzeích po celém světě i v soukromých sbírkách. V srpnu 2010 se se svolením turecké vlády konala první pravoslavná mše od r. 1923. Restaurátorské práce začaly r. 2012 financované tureckou vládou. Po prohlídce kláštera sestupujeme dolů k parkovišti a máme pár minut na prohlídku okolní přírody s řekou. U parkoviště pochopitelně obchůdek se suvenýry a stánky s občerstvením. Kolik stál vstup nevím, lístky kupoval průvodce.