Šumperk

Zámek ve městě Šumperk není tak známý mezi turisty jako jiné šlechtické sídla. Není divu, neboť budova již jen velmi málo připomíná zámek, natož hrad, který zde vznikl patrně již při zakládání Šumperka. Navíc zde již dlouhá léta sídlí střední odborné učiliště.

Předchůdcem zámku byl tedy hrad, který se poprvé připomíná roce 1447 v majetku Bernarda z Cimburka. Nicméně hrad snad založili páni z Lipé v letech 1340 - 1360, kdy drželi šumperské zboží.

Hrad ležel na vyvýšenině zvedající se od jihu směrem k náměstí, v místech dnešního východního zámeckého křídla. Od jihu byl chráněn hradbou a vodním příkopem, který pak pokračoval kolem celého města, z této strany také k němu vedl přístup po dřevěném padacím mostě. Uprostřed hradního dvora stála hlavní obranná věž – hláska, ve výši dnešní zámecké budovy. Byla obklopena Kamennou hradbou, která spočívala na palisádách, vyztužených. Proti městu byl hrádek chráněn vodním příkopem, přes nějž vedl dřevěný můstek. Uvnitř hradeb vedle věže stál obytný palác a podél nich hospodářské budovy a stáje, asi v místech dnešního západního křídla. Z popisu možno vzít jako historickou skutečnost, že hrádek ležel v místech dnešního východního křídla, byl poměrně malý a úzce se přimykal k městu, které bezprostředně chránil.

Na hradě sídlili většinou pouze purkrabí pověřeni správou majetku. Zástavní držitelé města se v něm začali trvaleji usazovat až v 15. století.

Postavení východního křídla poslední průzkumy připisují Jiřímu Tunklovi – majiteli hradu v letech 1464 - 1480. Tunklové z Brníčka přebudovali starý hrad na zámek a jeho prostory nabídli ke konání sjezdu moravských pánů, kteří se zde 4. června 1490 sešli také se zástupci slezských stavů, aby dohodli společnou volbu Vladislava Jagellonského na český trůn. Na pamět této události se od roku 1998 pořádají slavnosti šumperského sněmu. Přestavba byla ukončena roku 1504, jak ukazovala Kamenná deska nad zámeckou branou, která však byla bohužel při přestavbě v roce 1840 stržena a rozbita.

Tunklové byli velice draví, lační majetku i společenské prestiže. K poddaným se chovali bezohledně a tentýž postup uplatňovali i proti hrdým šumperským měštanům, kterým krátili jejich stará privilegia. Trpělivost Šumperských přetekla někdy na začátku roku 1494, kdy Jiřího Tunkla i s jeho služebnictvem napadli a jak zaznamenal událost Viktorin Kornelius ze Všehrd: "svého pána jsou porazili, zranili a skoro zabili, takže jest od toho zbití nevstávaje, umřel". Kornélius se ovšem dopustil zásadní nepřesnosti, když ve své zprávě umístil událost na Zábřežsko. Chybu převzal František Palacký a od něj se dostala do učebnic dějepisu. Byla to neslýchaná troufalost - první větší poddanská vzpoura proti vrchnosti v dějinách českého království a tak na potrestání viníků, které mělo být exemplární, měl zájem samotný král. Šumperští však uprchli do lesů, odmítli se dostavit k soudu a v listě zemským stavům se dovolávali Božího soudu, neboť On "ne podle urozenie, než podle skutkóv a spravedlnosti súdí". Měštané nakonec zřejmě vyvázli bez větší úhony a Tunklové zástavu na Šumperk prodali Žerotínům.

Západní křídlo zřejmě na přelomu 15. a 16. století přistavěl Petr ze Žerotína. Rod Žerotínů držel zámek až do roku 1569 kdy si ho koupili měšťané.

V tomto místě vypukl 7. května 1669 obrovský požár. Tehdy zde stál dům purkmistra Krembse, jehož ženě Justině (údajně opilé) se při pečení vznítilo v pánvi máslo. Nešťastnice vyhodila nádobu z okna přímo na šindelovou střechu sousedního domu, který stál blíž k zámku. Silný vítr záhy požár rozfoukal po celém městě a také na předměstí. Justina Krembsová zemřela na silné popáleniny.

Zámek byl sice obnoven, ale objekt se stále více používal k hospodářským zájmům - byl zde například pivovar a solnice, takže postupně pustl.

Roku 1805 byla zbořena věž a hradby. V roce 1840 proběhla přestavba zámku, zejména západního křídla, v němž pak byla umístěna tzv. hlavní škola. O 9 let později dostal zámek novou střechu a přestěhoval se do něho městský úřad. Další úpravy spadají do roku 1852, kdy hlavní škola byla rozšířena na nižší reálku. Tehdy byl také zasypán vodní příkop před zámkem.

V roce 1872 vykoupilo město od právovárečného měšťanstva východní křídlo, sloužící dosud jako pivovar, a po úpravách byla tato část přeměněna na měšťanskou školu. Školským potřebám slouží šumperský zámek s menšími přestávkami válečných let, kdy tu byl umístěn provizorní vojenský lazaret, vlastně dosud.

V současné době sídlí v budově původního zámku střední odborné učiliště.

http://www.sumperk.cz/dr-cs/455-byvaly-sumpersky-zamek.html

První zmínka o tvrzi pochází z roku 1470 kdy se usazuje na bohutickém lénu rod Kusých z Mukoděl. V roce 1535 získává Jan Kusý ves a tvrz do dědičného vlastnictví. Bohutice se tak stávají centrem nevelkého panství. V poslední čtvrtině 16. století je pak tvrz přestavěna na renesanční zámek. V roce 1619 byl zámek vypálen císařskými vojsky. Po bitvě na Bílé hoře byl majetek Kusých z Mukoděl zkonfiskován a připadl jesuitské koleji ve Znojmě. Po zrušení řádu v roce 1773 byl zámek s celým panstvím prodán. Vystřídalo se zde několik majitelů, pro které bylo bohutické léno pouze okrajovou záležitostí. Po roce 1945 byl pak poslednímu vlastníku zkonfiskován a připadl státu. Snad jen zázrakem přežil zámek druhou polovinu minulého století bez větší úhony. V současné době je ve vlastnictví obce. Na zámeckém nádvoří se během roku koná několik kulturních a společenských akcí s bohatým programem .V prvním patře má dnes sídlo obecní úřad a ve druhém pak nově zbudovaná expozice soch bohutické křížové cesty.

Turistická mapa KČT 1:50 000 č.83 Okolí Brna-Ivančicko