Loading...
Turistické cíle • Příroda • Skalní útvar
Ani známé označení 3 v 1 nevystihuje, co všechno nám toto místo, nacházející se nějakých šest kilometrů severně až severozápadně od města Šumperk, nabízí. Najdeme zde nejen zmíněný zalesněný vrchol, romantickou vyhlídku a pozoruhodné skalní útvary, populární i mezi horolezci, ale Městské skály jsou také velmi oblíbeným výletním místem, nabízejícím odpočinek ve vrcholově-výhledovém dřevěném altánu s „návštěvní“ knihou. Jejich zařazení do některé z nabízených turistických kategorií je tedy tak trošku oříškem. V každém případě se však jedná o místo krásné, příjemné a vysoce navštíveníhodné. A příznivce skalních útvarů jistě potěší fakt, že po dosažení skal Městských se mohou vydat také k nedalekému Kokešovi nebo zajít také na skálu Voštinovou.
Městské skály se nacházejí v nadmořské výšce 675 metrů. V různých informačních pramenech se ale můžete setkat s údaji od 588 m až po 689 m. Ta první hodnota je víceméně nesmyslem, ta druhá odkazuje k faktu, že Městské skály jsou v podstatě dvojvrchol, stejně jako nedaleký Kokeš. My se ale zaměříme na jeho nižší jižní vrcholek, protože právě ten nabízí zmíněné atraktivity, kterými jsou lezecké skály a vyhlídkový altán, poskytující výhledy na Jeseníky s vrcholem Pradědu, nejbližší okolí Šumperka, vrcholy Háje a Chocholíku nebo Rapotínsko a Sobotínsko. Na tento vrchol vede přímo od šumperského vlakového nádraží zelená TZ, která prochází i centrální částí města a po dosažení Městských skal pokračuje přes Osíkov do Kopřivné a následně přes zříceninu Nového hradu do Bohdíkova. Pro cyklisty je toto místo na horském kole sice dosažitelné, ale biker musí počítat s tím, že svůj stroj bude muset přenášet, minimálně po železném žebříku na skále pod vyhlídkovým altánem.
Těch drobných rozporů je ovšem kolem Městských skal více. Například již samo pojmenování tohoto místa, které prý vzniklo proto, že se nachází v blízkosti města a že vrcholový hřeben člení soustava útesů a skalních věží. Potom by to ovšem měly být spíše skály „Obecní“, protože se přiřazují k obci Bratrušov, která je také fyzicky blíže. Nebo se dočtete, že tyto skály jsou tvořeny tmavě šedou až šedohnědou horninou, což je také hraniční prohlášení, protože pegmatit je vždy světlou hrubozrnnou magmatickou horninou. Tyto rozpory však přenechejme povolanějším a na závěr si raději prozraďme ještě několik dalších informací.
Městské skály, označované také jako skalní výchoz v oblasti Hanušovické vrchoviny, se údajně skládají ze tří částí, kterými jsou věž, skály pod vyhlídkou a skály u vyhlídky; většinou se však používá jen označení Vyhlídka a Zadní blok. Zdejší skály dosahují výšky až 22 metrů a horolezci je „chválí“ za to, že jsou velmi pevné a dostatečně členěné, dokonce s několika převisy, komíny a spárami. Horolezec nejsem, ale údajně by tady mělo být až 54 cest obtížnosti:1-8 a klasifikace UIAA. Co se týče geologického označení, jedná se o oblast silesikum a žulovský masiv. Skály jsou tvořeny převážně pegmatitem, který provází křemen, slídy a živce, a místy přechází v břidličné ruly a fylity. Setkáme se zde ovšem také s výrazy jako plagioklas, biotit, muskovit nebo sillimanit.
Zdejší dřevěný vyhlídkový altánek byl postaven v 70. letech minulého století skupinou turistických značkařů. Protože se později k jeho vlastnictví nikdo nehlásil, přešel do majetku města Šumperk, které také zabezpečovalo jeho opravu (zřejmě celkem obtížnější úkol, protože místo je dostupné opravdu jen po vlastních a tahat materiál na zádech se dnes už nikomu moc nechce). Svého času byly Městské skály jedním z cílů organizovaných novoročních výstupů, dnes již v tomto oboru zůstal vrchol Háje osamocen. Někteří však zůstávají Městským skálám na Nový rok věrni i tak.