Šumperk – dům Ottokara Katzera

Ačkoliv se Šumperk vcelku právem chlubí svou výstavností, při bližším ohledání zjistíme, že jakoby některé epochy město nenavštívily, lépe řečeno se městu vyhnuly. Logicky založení města někdy ve 13. století vynechalo dobu románskou, stopy gotiky a renesance jsou logicky zastřeny pozdějšími přestavbami, takže výrazný otisk ve městě zanechalo baroko a pozdější styly, hlavně klasicismus, či empír. Z historizujících stylů v 19. století se opět nejvíc projevilo novobaroko a novorenesance.

20. století ve městě jakoby neprorazilo. Na malé výjimky tu najdeme pár secesních staveb (spíš mimo centrum), meziválečná architektura se ve městě prosazovala jen ztuha.

Zřejmě to mělo dělat i něco s národním složením obyvatelstva. Převážně německé město příliš nepřijímalo novu republiku. Vždyť jinde ve vnitrozemí v obdobně velkých, ale češtějších městech, můžeme narazit na poměrně slušný zástup staveb moderních směrů konstruktivismu a funkcionalismu.

Paradoxně šumperští Němci se stále obraceli ke konzervativní Vídni, ačkoliv v meziválečném Německu (před nástupem nacismu) vznikly významné školy moderní architektury (Bauhaus). Nejčastěji se tak setkáváme s budovami v tzv. Stylu domoviny (Heimatstil).

Naštěstí nic neplatí zcela doslova, takže v Šumperku najdeme něco málo meziválečné architektury, leckdy i pozoruhodné. Skvělým příkladem bývalo bývalé kino Saxinger (později Svět), dnes poněkud brutálně přestavěné na obchodní dům), výtečná je Hlavní pošta na ulici gen. Svobody a aby nebyla ušetřena Hlavní (dříve Schillerova, nějakou dobu Rudé armády) třída, najdeme jednu budovu i tam.

Jde o dům Ottokara Katzera s číslem 19 (čp. 437) z roku 1930. Tehdy již hlavní obchodní tepna města se stala po náměstí u radnice přirozeným centrem obchodního i veřejného života. Stavebníkem byl obuvnický mistr, který zadal stavbu místnímu architektovi Ernestu Hantschlovi (1897–67).

Z dnešního hlediska můžeme říct, že architekt vystavěl „Polyfunkční dům“. Základní skeletová konstrukce nezapřela svou inspiraci v „baťovské“ architektuře své doby. Jednoduché symetrické průčelí čtyřpodlažní budovy je členěno ve třech horních nadzemních podlažích pásy předsunutých jednoduchých oken, které tvoří meziprostor, za kterým se ukrývají vlastní okna domu. Vrchní patro zdůrazňuje převýšené čtvercové okno.

Přízemí budovy sloužilo (a slouží) k obchodnímu účelu, v prvním patře bývala lékařská ordinace, horní patra sloužila k obývání. Na dvoře bývala ševcovská díla (za budovou).

Za socialismu dlouhou dobu přízemí okupovala elektroprodejna, k bydlení byla změněna i ordinace, což platí i dnes.

V současnosti najdeme v přízemí obchod s pečivem a květinami. Nedávno byla dokončena modernizace a přestavba zadní části přízemí a přístavba domu. Momentálně čerstvé lahůdky U Huga se celkem nepokrytě hlásí k funkcionalismu původní architektury.

Od roku 1994 je dům památkově chráněný, zcela právem.