Šumperk – U Svaté Trojice – nebo U Kapličky

Svojí udávanou výškou 442,6 m nad mořem rozhodně nepřitahuje příliš velkou pozornost. Přesto býval kopec v minulosti docela nedávné poměrně častým cílem výletníků. Důvod byl prostý, poblíž stávala hospoda. Ta hospoda tu ale už ale není, takže se na něj zapomnělo.

Snad ještě v době budování socialismu se jednou až dvakrát do roka zaplnilo údolíčko na jeho úpatí příznivci motocyklového závodění, konkrétně té terénní formy. Ano šlo o kdysi proslulý Šumperský kotel, kde se ale přestalo závodit na počátku 90. let minulého století.

Ale vraťme se k vrcholu. Kartografové se nemohou přesně shodnout na názvu kopce, takže ve státních mapách se vrch nazývá U Svaté Trojice, na dalších, většinou turistického zaměření se objevuje jednodušší název U Kapličky. Kdybychom se měli držet starších názvů v němčině (Šumperk byl vždy značně německý) je to pojmenování po Svaté Trojici odpovídající, návrší neslo označení Heilige Dreyfaltigkeit, což si zřejmě dokáže přeložit i čtenář s minimálním obeznámení s germánskou filologií.

To druhé jednodušší pojmenování poukazuje na fakt, že u vrcholu vskutku stávala kaplička, zasvěcená právě té Božské trojčlence. O kapličce se toho zas tak moc neví, předpokládá se, že postavena byla někdy ve 20. letech 19. století, zanikla pak v průběhu 60. let století minulého.

Kopec býval dříve i hojně navštěvován, tím důvodem byl hlavně blízký hostinec Bergwirthshaus, česky zvaný Na Vyhlídce, nebo Vyhlídka. Blízká městská čtvrť se ostatně zove Vyhlídkou dodnes, což platí i o přilehlé zahrádkářské kolonii. Hostinec vznikl pod vrcholem návrší ve stejné době jako kaple, přesněji se dá usoudit, že hospoda byla i dřív a kapličku postavili tak nějak přidruženě. Důvodem byl špinavý konkurenční boj, neboli snaha bránit se odlivu pijáků. Počátkem 19. století ještě přetrvávaly některé feudální ustanovení co se týče různých cechovních vymožeností. Mezi ty patřilo i známé právo várečné (nebo mílové). V určitých oblastech vymezené původně rozsahem panství apod. Se nesmělo čepovat nic jiného než místní pivo. Kousek za Trojičním kopcem byla ale rapotínská osada Nové Domky (je tam pořád). Tam se ale točilo údajně lepší pivo z Velkých Losin. A spousta šumperáků právě přes kopec chodila za lepším. Takže radní se usnesli a do cesty jim postavili překážku v podobě hostince. Jestli se prodej šumperského patoku zlepšil se příliš neuvádí, ale obdobné problémy vznikly i koncem 19. století, když se na opačné straně Šumperka postavil další hostinec na Bludovečku. To už je ale jiná historie. Hospoda na Vyhlídce fungovala do konce války, po té sloužila k různým účelům, jako internát, v areálu později fungoval dům pionýrů a mládeže, v současnosti je tu ústav pro mladší dívky, tak říkajíc pasťák. S původní budovou už ale nemá po mnoha přestavbách příliš společného.

Ale ještě jednou zpět k vrcholu kopce. K vrcholu vede celkem pěkná pěšina, téměř cesta, která navazuje na asfaltku k Vyhlídce. Poblíž vrcholu je dokonce i pár laviček, kam zřejmě při vycházkách zavítají i zdejší chovanky. Místo kde kaplička stával je dodnes patrné z celkem zřetelných základů. Podle dochovaných snímků šlo o kapli, která svým průčelím hleděla zřejmě na východní stranu. Dodejme že kopec tenkrát byl daleko méně zalesněný, takže tu mohly být i pěkné výhledy někam směrem k Hraběšické hornatině. Průčelí kaple bylo mírně vyklenuté s trojúhelníkovým štítem, mírně ustupující presbytář byl patrně půlkruhový. V době meziválečné byla Vyhlídka spíše baštou německého nacionalismu a možná tehdy se uvažovalo o výstavbě rozhledny (když si Češi postavili tu na Háji). Rozhledna tu ale nikdy nebyla, postaven tu byl jen dřevěný triangl. Kde stál je celkem patrné podle zvýšeného okolí vrcholu, kde se stále nachází kámen s geodetickým bodem.