Svatošské skály u Karlových Varů

Jedná se o jeden z oblíbených výletů Karlovarských občanů nebo návštěvníků města. Na okraj Karlových Varů do městské čtvrti Doubí lze přijet autobusem, vlakem nebo autem. Na okraji zahrádkářské oblasti je na příjezdové komunikaci malé parkoviště, dále je již zákaz vjezdu. Odtud jsou to asi dva kilometry po asfaltové silnici. Modrá turistická značka začíná nad zástavbou rodinných domků a na silnici se napojuje asi v polovině trasy.

Romantická procházka vede po pravém břehu řeky Ohře, okolo je krásná zalesněná kopcovitá krajiny. Ve Svatošských skalách čeká na lidi houpací most, který vede na druhou stranu řeky a na kterém je zakázáno se houpat. Avšak zákazy jsou od toho, aby se porušovali. A zde se tak děje poměrně často.

Další zdejší zajímavostí jsou skalní útvary na levém břehu řeky, které jsou tvořeny porfyrickou biotitickou žulou s až 10 cm velkými krystaly ortoklasu. Skály mají různé tvary. Člověk si může prohlížet skalní jehly, stěny i věže výšky až 50 metrů. Bizarní tvary žuly byly roku 1933 vyhlášeny chráněným přírodním výtvorem, nyní se jedná o národní přírodní památku, která se rozprostírá na ploše 2 ha v nadmořské výšce 380 – 440 metrů.

Aby v tom byl pořádek, tak si je lidé pojmenovali. Směrem od visuté lávky (od západu k východu) to jsou Svatoš, Nevěsta se Ženichem, Páter, Svědkové, Muzikanti, Tchán, Tchýně a Zámek. Na pravém břehu, asi 750 m proti proudu, se nachází žulová izolovaná skalní věž s názvem Samotář. Když je zde klid (musí být všední den a horší počasí), tak může člověk naslouchat šumění bystré a zpěněné řeky Ohře a hledat ve skalních útvarech pojmenované členy svatebního průvodu nebo objevovat ve skalách ještě neobjevené a nepojmenované.

Jako každé romantické místo, také v případě Svatošských skál  pracovala fantazie lidí naplno a vzniklo mnoho pověstí. V nejznámější z nich se praví, že skalní útvar je zkamenělým průvodem svatebčanů, který zaklela vodní víla z řeky Ohře, opuštěná nevěrným ženichem. V jiné verzi proměnil svatebčany v kámen sám ďábel, jenž se pokoušel svést krásnou dívku Alžbětu, která však dala přednost jinému. Zdejší skalní útvary a pověsti o nich inspirovaly mnohé umělce k literárnímu či dramatickému ztvárnění (Goethe, bratři Grimmové, Körner, Spiess, nebo Mužík). Heinrich August Marschner použil motivu jedné z pověstí ve své nejznámější opeře Hans Heiling. Podle ní potrestal král podzemních duchů Jan Svatoš (Hans Heiling) dívku, která mu za darované šperky přislíbila věčnou věrnost a lásku. Jak je však z kamenných postav patrné, svůj slib zřejmě nedodržela. O zdejším prostředí píše také velice hezky ve svých knihách karlovarský spisovatel Zdeněk Šmíd.

Na skalách intenzivně trénují horolezci. Zajímavé však je, že na většinu ze skupiny soch, které jsou v přední linii, se lze bez problémů dostat z druhé strany. Samozřejmě je potřeba patřičná opatrnost. Nejvíc se mi líbily pohledy ze zámku. Je z něj krásně vidět jak do okolí, tak dolů na Restaurace a řeku Ohři, kterou překlenuje kouzelný houpací most.

Skály se již v první polovině 19. století staly oblíbeným výletním cílem karlovarských lázeňských hostů.  Dnes je místo volně přístupné a neplatí se zde vstupné. Vyhladovělí a žízniví turisté mohou navštívit zdejší dvě Restaurace. V létě tady bývá celkem plno, jelikož množství běžných výletníků doplňují vodáci. Výlet do Svatošských skal lze také podniknout na kole, případně na kolečkových bruslích či koloběžce.

Zpět je možno volit stejnou cestu nebo pokračovat po modré do města Loket. Z pravého břehu vede do strmého kopce žlutá turistická značka do obce Cihelny, případně s napojením na zelenou se lze dostat zpět do Doubí. Z levého břehu řeky je možno se vrátit do Karlových Varů po zajímavé Naučné stezce, kde se nacházejí mimo jiné dvě méně známá, ale dle mého názoru také zajímavý místa:

Svatošské skály u Karlových Varů na mapě