Světlá nad Sázavou - náměstí Trčků z Lípy

Světlá nad Sázavou je menším městem s asi 6400 obyvateli, ležícím přibližně 15 km od Havlíčkova Brodu. Jeho centrem je náměstí Trčků z Lípy, které má poněkud nepravidelný tvar obráceného písmene L. Ve skutečnosti je takovou hodně rozšířenou svažitou ulicí, jež místním připomíná zatáčku, ale na jeho novějším mnohem příjemnějším vzhledu už se začalo pracovat a nyní na něm probíhá rozsáhlá revitalizace. Pokud se povzneseme nad jeho současný neucelený vzhled, narazíme zde na množství zajímavých objektů i drobnějších památek.

 

K ním patří od roku 1992 plastika připomínající dlouhodobou sklářskou historii Světlé. Bývá totiž právem nazýváno městem skla i kamene. Začátky sklářství se začaly odvíjet od 17.století a to hlavně díky okolním bohatým lesům se zdravými stromy, jež se využívaly na výrobu dřevěného uhlí a to pak vytápělo sklářské pece. Spolu s výrobou skla se vyvíjelo i jeho broušení, leštění a další zušlechťování. Brusírnu českých granátů založil pán světelského panství Filip Krakowský z Kolowrat. V okolí města tehdy vznikla řada drobnějších skláren.

Dalším odvětvím, jemuž se tu velmi dařilo, byla těžba a zpracování žuly. Obklady fasád celé řady pražských významnějších budov pochází z největšího místního lomu – z Horky.

Autorem plastiky Sklo a kámen je akademický sochař Roman Podrázský.

 

Nachází se v parčíku před radnicí, která je dnes sídlem Městského úřadu. Byla vystavěna v historizujícím slohu na přelomu 18. a 19.století a přestavěna v letech 1926 a 2002. Od roku 2004 na její stěně visí pamětní deska Obětem komunismu.

 

Před radnicí je v parčíku umístěna kašna. V novogotickém slohu ji roku 1825 vytvořil místní kamenický mistr Jan Schlesinger. V jejím středu stojí žulový podstavec s mísou, ve které je umístěna vodní tryska.

 

Další zajímavostí je světelské podzemí. Vstup do labyrintu středověkých chodeb z patnáctého století o celkové délce 200 metrů se nachází na severovýchodní straně rynku. Prohlídku zajišťuje městské Infocentrum, jež nalezneme pod chrámem sv.Václava.

 

Kostel sv.Václava je nejstarší stavbou města i náměstí. Jeho gotický předchůdce byl na půdorysu kříže u městského rynku zbudován před rokem 1207. První zmínka se o něm ale objevila až o sto let později, kdy patřil benediktýnskému klášteru ve Vilémově. Před polovinou čtrnáctého století se stal kostelem farním. Renesanční přestavbou si prošel za Buriana III.Trčky z Lípy, ta barokní jej „postihla“ za hraběnky Černínové a při ní byly ke chrámu přistavěny dvě boční lodi. Od roku 1758 se pyšní titulem děkanský kostel.

Při pohledu zvenčí návštěvníky nejvíce zaujme ta hranolová, asi 35 m vysoká věž zvonice, jejíž horní dřevěné patro je napodobeninou středověkého podsebití. Tuto podobu věž obdržela roku 1821. Dnes jsou v ní zavěšeny čtyři zvony, bohužel ten nejstarší jménem Jan Evangelista, který kostelu v roce 1506 věnoval Mikuláš II.Trčka z Lípy, byl za druhé světové války zrekvírován. (Od téhož dárce se ale až doposud dochovala cínová křtitelnice.)

 

Původní jednolodní sakrální stavba byla obklopena hřbitovem. Ten byl ale roku 1800 zrušen a zůstala stát jen ta ze tří stran kostel obklopující ohradní zeď. Před vstup byla z různých částí města přemístěna pětice soch světců. Tu z roku 1884 – sv.Václava, vysochal šéf místní kamenické firmy Josef Podpěra, zbylé čtyři už na první pohled prozrazují svůj barokní původ. Jedná se o sv.Barboru, Jana Nepomuckého, Floriána a Josefa s Ježíškem.

 

V interiéru chrámu můžeme obdivovat převážně barokní mobiliář. Za hlavním oltářem jsou umístěny tři barevné okenní vitráže zobrazující sv.Václava, Prokopa a Vojtěcha. Pod oltářem je umístěna hrobka pánů světelského panství – spočívají v ní pozůstatky příslušníků rodů Trčků z Lípy a Kolowratů Krakowských.

Kromě tohoto hlavního se v chrámu nacházejí čtyři boční oltáře zasvěcené sv.Janu Nepomuckému, sv.Anně, Panně Marii a sv.Josefu.

 

Z gotického období se dochoval strop chrámové lodi se žebrováním a na klenbě lze spatřit erby majitelů světelského panství a kostela, počínaje LP 1207 a rokem 1912 konče. Ozdobou interiéru je i šestice rozměrných maleb od Ignáce Raaba. Varhany z počátku minulého století se ukrývají v původní barokní skříni. Za zmínku stojí ještě kazatelna se znakem kříže a kotvy (symbolů to víry a naděje) a nad ní umístěná skulptura Mojžíše svírajícího v roku desky s Desaterem.

 

Další památky bychom už na náměstí Trčků z Lípy nenašli , ale v rámci objektivity je třeba upozornit i na několik velmi důležitých novodobějších budov, sloužících jako osvěžovny. Všechny se nacházejí na západní straně rynku a jedná se o Pivní bar Meloun, hotel a restauraci Barboru a pivnici Malého Honzu.