Svoboda nad Úpou – most přes Úpu

První možný způsob v dávných dobách, jak se v dnešní Svobodě nad Úpou (dříve Freiheit) dostat z jednoho břehu Úpy na druhý, bylo broděním. Brod se nacházel o málo výše proti proudu řeky, než současný ocelový nýtovaný most v ulici 5. května.

Prapůvodní most v tomto místě byl krytý dřevěný, pravděpodobně věšadlový. Alespoň tak to zmiňuje pan Simon Hüttl v trutnovské kronice v roce 1553. Most byl udržovaný z mýta, rovněž jako přístupová komunikace k němu. V té době jej k přejezdům využívali ponejvíce provozovatelé okolních zlatých dolů.

V roce 1703 však tento most strhla povodeň. Náhradní dřevěné provizorium sloužilo povozům devět let, než se v roce 1712 postavil nový dřevěný most. Ten byl za 180 let svého provozu mnohokrát opravovaný.

Až v roce 1892 oba břehy Úpy spojil obloukový kamenný most. Jeho šířka devět metrů počítala i s postranními chodníky o šíři 1,25 m. Most za 14.200 zlatých vyprojektovali a za pomoci italských kameníků postavili stavitelé Otto Fiedler a Václav Havránek z Hostinného. Most vydržel pouhých pět let. V roce 1897 jej katastrofální povodeň porušila natolik, že musel být zdemolován.

V následujícím roce 1898 se přistoupilo k regulaci řeky a stavbě nového ocelového mostu s nýtovanými spoji. Regulaci koryta Úpy, rovněž jako pilíře mostu, prováděla vídeňská firma Rella&Neffe. Dvacet metrů dlouhá mostovka byla uložená 3,70 m nad hladinou řeky.

U mostu, na pravém břehu řeky, stojí pískovcová socha svatého Jana z Nepomuku. Na jejím podstavci je deska s nápisem: „Svatý Jene Nepomucký oroduj za nás“. Tento světec, zvaný též Johánek z Pomuka, se velice často stavěl na mostech nebo v jejich těsné blízkosti. Věřilo se, že ochrání mosty před povodněmi.