Svojetín
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
První lidé se v okolí obce usídlili již v mladší době kamenné (neolitu), jak dokládá řada archeologických nálezů - mezi nimi i kamenná sekyra z této doby, nalezená ve Svojetíně za č.p. 59. V pátém století našeho letopočtu začaly kraj osidlovat slovanské kmeny. Nejstarší dochovaná písemná zpráva o Svojetíně pochází z roku 1250, kdy papež Inocene IV. vydal listinu, ve které potvrdil držbu statků cisterciáckého kláštera v Plasích u Plzně. V roce 1318 ji vlastnil jistý Jenec. Dalším majitelem Svojetína byl ve 14. století Václav, zvaný Klečka, s manželkou Annou z Vrchotových Janovic. Jejich syn, rovněž Václav Klečka, se dostal v roce 1407 do vězení za podílení se na svatokrádeži. Brzy byl propuštěn na svobodu, ještě do konce téhož roku však byl uvězněn znovu, tentokrát přímo za krádež. Dalším majitelem Svojetína se stal Kostel Všech svatých na Pražském hradě. Obec byla původně svobodná, nezávislá. Pod Svojetín dnes spadá obec Veclov. V roce 1965 v obci žilo 415 obyvatel, jejich počet dnes klesl na 320.
kaple sv. Jana Nepomuckého (1713)
sloup sv. Rocha (1714)
památný dub letní
boží muka
tvrziště
Prvopočátek osídlení katastru obce sahá, dle archeologických nálezů do období neolitického a tedy do doby kamenné. Při datu první zmínky o vsi a tedy v roce 1250 je ves uváděna v majetcích plaského kláštera cisterciáků. V roce 1318 je ves držena Jencem a později Václavem Klečkou. Později se majitelem stal Kostel Všech svatých z Pražského hradu. Roku 1420 získali ves páni z Kačice od císaře Zikmunda a roku 1445 se ves stala součástí majetků Kolovratů, kteří jej připojili ke Krakovci. V roce 1553 získali část pozemků Polenští z Hořesedel a část Sekerkové z Bezděkova. Následně se zde velice rychle vystřídali Myškové ze Žlutic, Valdštejnové, Hřebečtí z Pibru, Schönfeldové a Šlovští za nichž byl připojen k Olešně. Odtud byl prodán v roce 1573 a opětovně začal rychlý sled střídajících se majitelů. Tak zde můžeme vystopovat Kolovraty, Cukry z Tamfeldu, Bechyně z Lažan, Nostice, Krakovské z Kolovrat, Vraždy z Kunvaldu, Valdštejny a Chotky za nichž došlo k opětovnému připojení Slavošova k Olešné, kde již setrval až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. Nedaleko obce, v místech zvaných pomístně „Na Slováckém“ stávala původně tvrz a ves zvaná Slavošov. Ta je naposledy uváděna v roce 1421 a tedy v průběhu Křížové výpravy proti husitům. Zdejší památný dub letní dosáhl obvodu kmene v prsní výši 370 cm. Odhaduje se, že je stár 210 let. Boží muka se nacházejí cca 1 km severně od obce nedaleko stanice ČD Svojetín.