Świdnica – Maria Cunitz na lavičce – přisedněte si, prosím

Před muzeem na hlavním Rynku ve Świdnici si můžete přisednout na lavičku k Marii Cunitz, přesněji k její kovové soše. Sedící se u Marie Cunitz často střídají, společně se s ní fotografují.

Astronomka Marie Cunitz pravou rukou přidržuje knihu Urania propitia, která ji nejvíce proslavila. V levé ruce drží zřejmě vesmírné těleso. Hlavu má mírně zakloněnou, hledí vzhůru ke Hvězdám.

Ale kdo byla Maria Cunitz, jinak též Maria Cunitia, Cunitiae, Kunicia, Kunic, Kunicka?

Narodila se okolo roku 1610 v obci Wołowie v polsko-německé rodině. Byla nejstarší dcerou Marie Schultzové a doktora Henrika Cunitze. Již od dětství udivovala svým talentem. Vzdělávala se v lékařství, matematice, astronomii a historii. Nadaná byla také na jazyky. Hovořila a psala řecky, latinsky, francouzsky, německy, polsky, italsky a hebrejsky.

Ve svých 19 letech se setkala se slavným matematikem a astronomem Dr. Eliaszem Kreczmarem, který za svoje dílo Horologium Zodiacale získal šlechtický titul von Löwen. Maria Cunitz se díky známosti s ním ještě více zajímala o moderní astronomii. Navazovala na učení polského astronoma Mikuláše Koperníka.

V roce 1630 po smrti svého otce se Maria Cunitz za Dr. Eliasze Kreczmara provdala. Dál se naplno věnovala astronomii. Se svým mužem pozorovala ze střechy svého domu ve Świdnici vesmírné planety, zvláště Venuši a Jupiter.

Pro svoji usilovnou práci a výsledky byla Maria Cunitz nazývána Slezskou Athénou. V roce 1650 vydala vlastním nákladem dílo Urania propitia, které jí přineslo evropský věhlas. Dílo dopsala ve vísce Łubnice nedaleko kláštera Ołobok, kde se skrývala se svým mužem v průběhu třicetileté války z důvodu svého protestantského vyznání.

V díle Urania propitia Maria Cunitz uvádí v tabulkách nové efemeridy, tj. údaje o zdánlivé poloze jednotlivých astronomických objektů na obloze v určitém čase či časech. Její výklad je jednodušší a jasnější.

V roce 1656 většinu rukopisů a poznámek z bádání Marie Cunitz zničil požár, který zachvátil jejich obydlí ve městě Byczyna. Naštěstí se zachovala její několikaletá korespondence se známými astronomy a osobnostmi své doby. Dopisy jsou uchované v Bibliotheque Nationale de France a v Bibliotheque de Observatoire v Paříži.

V roce 1661 Maria Cunitz ovdověla. Ztráta manžela ji zasáhla natolik, že ustala v dalším bádání a vědecké práci. O tři roky později, dne 24. srpna 1664, zemřela ve slezském městě Byczyna.

V moderní době byl jeden z mála impaktních kráterů na Venuši pojmenován na její počest Cunitz. Kráter o průměru 48 km se nachází v oblasti Gula Mons. Její jméno nese i asteroid (planetka) číslo 12 624 Mariacunitia.

Závěrem uvedu jednu, nevím do jaké míry pravdivou, zajímavost z dětství Marie Cunitz. Nikde jsem ji nevyčetl, slyšel jsem ji při své druhé návštěvě Świdnice. Maria Cunitz, jak píšu výše, byla velice nadané dítě. Vynikala v matematice a dalších přírodních vědách. Do školy docházela pod chlapeckým jménem v chlapeckém přestrojení. Před necelými 400 lety se na technicky nadané a vědecky zaměřené dívky pohlíželo, řekněme, s jakýmsi nepochopením.

Trochu mi to připomíná dětství Járy Cimrmana, který nosil dívčí oblečení po starší sestře až do svých 16 let, kdy zjistil, že podle určitých tělesných odlišností není dívka, nýbrž chlapec.

Když už hledám spojitosti mezi Marií Cunitz a Járou Cimrmanem, podotknu ještě, že i náš velikán Jára Cimrman má svoji planetku, a to s číslem 17 805 zvanou Švestka. Možná se tam někde nehoře Švestka s Mariacunitiou potkávají.