Loading...
Turistické cíle • Skalní útvar
Jedná se o nesmírně zajímavé místo v Beskydech, ale přístup k němu není úplně „košér“. Roky jsem přemýšlel zda jej uvést nebo ne. A pořád si nejsem zcela jistý zda je dobrý nápad informaci o tomto kouzelném skrytém místě uvádět. Na druhou stranu nebýt informací na netu nebo jednoho dokumentárního pořadu České televize, tak o něm také nevím. V tomto ohledu prosím veškeré čtenáře a případné návštěvníky území, ať si váží textu v popisu místa, které jej s přimhouřením všech očí umožňuje alespoň v určitém pohledu navštívit či alespoň do něj nahlédnout. Vážit si ojedinělé příležitosti vidět něco co je v takto „nízkých“ horách naprostou geologickou vzácností. Jedná se o obrovské sesuvné území, geologové jej dokonce nazývají skalní nebo kamennou lavinou. Místo jež dokáže popsat geologický charakter a drsnost krajiny jako málo co dalšího. Místo, jež je tak nepřístupné a v určitém ohledu i nebezpečné, že jej člověk navštíví asi jen jednou, maximálně několikrát v životě. K ochraně místa by přitom nebylo zapotřebí žádných vyhlášek a zákonů, obtížnost a nepřístupnost místa si tuto oázu klidu a ryzí přírody dokáže uchránit sama. Místo po jehož projití (doporučuji zdola nahoru – člověk bude mít více času si vše prohlédnout a více možností „pocítit sílu PŘÍRODY“) asi každý odejde „úplně jiný“. Pochopí, že i v těch „malých“ Beskydech, jak jimi někteří neznalí „posměváčci“ pohrdají, se nachází místa, kde naštěstí „PRAVIDLA URČUJE SAMA PŘÍRODA“.
Jedná se o velice prudký kamenný svah, kde na mnoha místech dosahují kameny velikosti poctivých balvanů. Jedná se o jakousi „nárazovou plochu“, kde se v dávných dobách zastavily jazyky ledovců a nepochybně svým způsobem změnily tvář tehdejší krajiny – podobně jako například v nepřístupné rezervaci „Gutské peklo“. Při tom všem s sebou pomalu, ale jistě táhly nejrůznější „nečistoty“ ve formě horniny, kamenů i velkých balvanu. Z nich některé zůstaly v jakémsi předpolí tohoto pohoří (v Ostravě, Hlučíně a nejdál asi až ve Frýdku – Místku). V sesuvném území ovšem bludné balvany již nehledejte – s největší pravděpodobností zde žádné nenajdete. Vznik tohoto kamenného ráje nebo pro většinu lidí spíš pekla (pozor, nepíši zde o Gutském pekle!) je jiný. Beskydy jsou totiž velice „kamenné“ pohoří, ač to nemusí být na první pohled znát. Ale stačilo by odhrnout nevelkou vrstvu půdy a pod ní se naskytne pohled na různě tlustou (mocnou) vrstvu dávných mořských usazenin. Nejedná se jen o pískovec, ale i o jakési nepříliš jisté „pojivo“ - o většinou výrazně tenčí vrstvy jílovců. Jakési „kluzné plochy“ mající „na svědomí“ vytvoření všech beskydských pseudokrasových jeskyní. V případě těch suťových se jedná jen o náhodné nahromadění kamenů a balvanů u nichž většinou vrstvy jílovců nebývají vůbec nebo jsou jen málo výrazné. Ale u těch „skutečných“, velkých jeskyní jsou tyto vrstvy výrazně zřetelné a vytvářejí jakousi sjezdovku pro „sáňky“ - obrovské pískovcové bloky o kterých všichni jeskyňáři doufají, že v době kdy jsou dole, se žádná z nich nerozjede...
A tyto pseudokrasové jevy či formy se nacházejí i v tomto území, i když velké jeskyně zde asi očekávat také nemůžeme. Viděl jsem zde pouze několik málo „suťovek“, některé jsou spíš než jeskyně nebo jeskyňky jen dutiny. To nic neubírá na tajemnosti místa a skutečně na člověka působí velice syrově. Asi nikdo by nechtěl, aby se zde ty obrovské balvany, které zde drží snad jen silou vůle daly do pohybu, když pod nimi právně někdo prochází nebo spíš jen velice pomalu a opatrně leze. Šance na útěk je v tomto obtížném, silně strukturovaném terénu prakticky nulová.
Kdo náročné stoupání vydrží a půjde správným směrem tak může i „objevit“ hromadu kamení a v něm malou suťovou jeskyňku a kousek nad ní napravo i kulisu mohutného mrazového srubu - „skalky“. Výstup k němu je v zimě nebo po dešti a vlhku nesmírně obtížný a nebezpečný. Ač by toto místo nemělo být příliš známé, tak jej trempové a další znalci Beskyd důvěrně znají.
V rámci utajení místa budu tajemný i já a neuvedu jeho přesnou polohu. Každý, kdo se zde bude chtít vydat bude inu muset věnovat trochu své energie, možná i trochu větší, přesnému „zaměření místa“. O to větší bude mít radost až místo najde. Mohu jen říct, že jej určitě během hodinky „nevyběhne“. A i přes tento článek doufám, že zůstane stále stejně utajené jako dosud. Jeho přesné označení by jen ubralo na majestátné tajemnosti...