V Gruzii jsem byl dvakrát, z toho jednou více méně v Tbilisi a okolí a po druhé jsem projel Gruzii napříč od Tbilisi až do Osetie k moři do Suchumi a potom podél pobřeží až do Adleru. Nemohu souhlasit s nározem uvedeným výše. naopak, převážná většina Gruzínců, pokud si získáte jejich důvěru a to právě i bez těch "lahví vodky", je velmi upřímná, příjemná, hostů si váží a dali by jim , jak se říká, i to první a poslední. Nesetkal jsem se po celé Gruzii s arogancí, natož s nacionalismem v jakékoli podobě. Vlastenecvtví to ano, ale nacionalismus ne. A opilých jsem viděl jinde a to jsem projel hezkých pár zemí, mnohem více. Samozřejmně, že se tam najdou i taková individua, ale to všude včetně bohužel i u nás. Gruzínci jsou ve své podstatě nesmírně pohostiní, upřímní, a pravda, "co na srdci, to i na jazyku" a to se možná každému nelíbí, ale na to si v Gruzii musí každý zvyknout. A že se tam v Gori narodil Stalin, za to Gruzínci nemohou. Vždyť i my jsme měli K.H.Franka a Emanuela Moravce. A hrdí mohou být, stejně jako my na svou historii, na svou architekturu, vědu i umnění.A že jsou "nemakačenkové"? Ani náhodou, jejich průmysl i hospodářství, alespoň si myslím, ale mohu se samozřejmně mýlit, je na dobré úrovni a to by bez práce asi nebylo. Návštěvu Gruzie mohu každému bez zaujatosti jen a jen doporučit, je tam toho mnoho k vidění a jsem přesvědčen, že se vám tam bude líbit, přes rozpory mezi Gruzínci a Osetínci. Však i u nás byly rozpory mezi Slovenskem a Českými zeměmi.... Chce to být jen trochu objektivní....