Těšíkov-místní část Šternberka-drobné památky
Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky
Obec Těšíkov, místní část Šternberka s 88(2005) obyvateli se nachází v jižní části Nízkého Jeseníku, asi 3,5 km severovýchodně od Šternberka, po silnici 8 km. Území mezi Jívovou a šternberským panstvím bylo osídlováno již na počátku kolonizace tohoto kopcovitého území s rudným bohatstvím. Setkávalo se zde osídlování církevní a světských majitelů. Na začátku osídlování tohoto území potvrdil podle falsa ze 13.stol. v r. 1203 král Přemysl II. a v r. 1220 přisoudil klášteru Hradisko, sporný les mezi Lašťany(Lassczian) a Domašovem u Šternberka(Domasow). V listině z r. 1305 se uvádí úzký pruh území kolem Těšíkova, v té době Těšíkovy Lhoty a Domašova u Šternberka, které náleželo klášteru Hradisko. Klášter Hradisko zde měl již jen staré české osady Domašov a Těšíkovu Lhotu, založené na počátku kolonizace tohoto kraje. Z r. 1314 je zpráva, že opat klášterního Hradiska Bohuslav dal Divišovi ze Šternberka, až do jeho smrti, majetek v místě kam nejvíce pronikal klášterní majetek do panství pánů ze Šternberka, mimo jiné také Těšíkov(Těšíkovu Lhotu). Po smrti Divíše ze Šternberka tento nový majetek Šternberkové nepustili, jen Těšíkov se vrátil k majetku klášterního Hradiska. V listině ze 14. prosince 1404 je zpráva, která popisuje území kolem Jívové, ve které je uvedena i Těšíkova Lhota. Klášter Hradisko na rozdíl od kolonizace olomoucké kapituly, nikdy nezaváděl německou kolonizaci a obce Domašov i Těšíkov si dlouho udržely český ráz a poněmčování počalo až na konci 16. stol. Za husitských válek byl klášter zničen, aby se nestal husitskou pevností a klášterní zboží bylo rozebráno. Opat Mikuláš Rús(1446-1461), bývalý cholinský farář, klášter postupně obnovil a odkupoval bývalý majetek ze zástavy, mezi jinými i Těšíkov. V r. 1609 se uvádí v Těšíkově český hajný Vondra, který prodává grunt synovi Kašparovi Ondrovi. R. 1613 prodává Jan Ujčík rychtu v Těšíkově synovi Michalovi. Majetkem kláštera Hradisko zůstal Těšíkov až do zrušení kláštera v r. 1784, kdy panství spravoval Náboženský fond. V r. 1710 byly v Těšíkově zavedeny Pozemkové knihy. V r. 1787 byly v Těšíkově abolovány roboty. Náboženský fond v r. 1826 Těšíkov jako část majetku panství Klášterního Hradiska, prodal Filipu Ludvíku hraběti ze Saint Genois.
V r. 1834 měl Těšíkov 52 domů a 297 obyvatel. V pol. 19. stol. se Těšetice staly samostatnou obcí v okrese a hejtmanství Šternberk. V r. 1900 bylo v Těšíkově 53 domů se 6 českými a 328 německými obyvateli. Těšíkov, dříve Těšíkova Lhota a do r. 1918 Těšíkovice něm. Zeschdorf, od r. 1918 Tscheschdorf s osadou Těšíkovský Mlýn, měl od r. 1853 obecnou školu, v obci byla záložna(1900), chovatelské družstvo(1911), větrný mlýn(1921), pila(1932). Je zde filiální katolický Kostel sv. Vavřince z r. 1803. V r. 1930 bylo v Těšíkově 73 domů a 295 obyvatel. V letech 1938-45 byl Těšíkov u landrátu Šternberk a v r. 1950 měl 52 domů a 132 obyvatel. Od r. 1960 byly místními částmi Těšíkova obce Lipina a Stachov. Od r. 1974 byl Těšíkov i s Lipinou a Stachovem místní částí města Šternberka. Lipina a Stachov se v r. 1990 osamostatnily, ale Těšíkov zůstal u Šternberka. V současné době je Těšíkov převážně zemědělskou a rekreační obcí, ke které patří také 1,5 km vzdálená osada Těšíkovský Mlýn, kde byl mlýn s pilou, využívána především pro rekreaci mládeže a další 1 km vzdálená, severně proti toku potoka, Těšíkovská kyselka známá již od r. 1678. R. 1906 jsou uváděny železité prameny a od r. 1931 minerální uhličitý pramen pod názvem Těšíkovská Kyselka. Kyselka je velmi dobrá a s upraveným pramenem, ale nehodí se k průmyslovému využití.