Loading...
Turistické cíle • Příroda • Vrchol
Tři žulové vrcholy v hlavním hřebenu Roháčů mezi Baníkovým a Smutným sedlem.Náročná,ale nejoblíbenější část turistického přechodu Západních Tater.Obtížné partie jsou jištěny řetězy.Podle zkušeností,mnoho lidí tenhle hřeben podceňují.
Tri kopy – zubatá, rozeklaná část hlavního hřebene Západních Tater se třemi vrcholky. Nachází se ve skupině Roháčů mezi mělkým, ale širokým sedlem Hrubá priehyba, které na západě tento úsek hřebene odděluje od Hrubej kopy (2166,4 m) Smutné sedlo (1962,5 m) pak ohraničuje Tri kopy na východě. Za ním je sousedním vrcholem Plačlivé (Plačlivý Roháč – 2125,1 m). V hřebeni Troch kôp jsou tři výrazné vrcholky. Od východu (od Smutného sedla) to je: Prvá kopa (2136,3 m), Druhá kopa (2090 m) a Tretia kopa (2090 m). Skalnaté severní stěny z hřebene padají karů Roháčskej doliny. K severovýchodu z Prvej kopy vybíhá krátká rozsocha nazývaná Zelené (2042 m). Tato rozsocha odděluje horní patro Roháčskej doliny nazývané Smutná dolina. Dříve po rozsoše vedl modře značený chodník k Hornému Roháčskému plesu. Z důvodů ochrany přírody je tento chodník v současnosti uzavřen! Docházelo zde k intenzivní erozní činnosti a také se zde rádi zdržují kamzíci. Opačná, jížní úbočí Troch kôp padají Veľkých Závratov – horní části Žiarske doliny.
Skalní scenérie hřebene, propastné stěny z velkých žulových bloků připomínají více Vysoké Tatry než Tatry Západní. Z něj a jeho vrcholků se naskýtají krásné panoramatické pohledy na samotné Roháče. Atraktivní, turistická trasa procházející částečně po hřebeni a jeho jižních úbočích je doporučována jen zkušeným turistům. Některé její úseky vedou úzkými skalními štěrbinami o délce až 35 m, jsou zajištěny řetězy a vyžadují značnou pozornost. Na některých místech je nutno traversovat velmi exponovanými, ostrými, skalnatými úbočími vrcholků. Podle většiny turistů je tato trasa atraktivnější než přechod Ostrého Roháča. Připomíná prý úseky v nejnáročnější, jištěné, hřebenové trase polských Vysokých Tater, nazývané „Orla Perć“.
K hřebeni je možno dojít a následně jej přejít (trasa je každoročně otevřena veřejnosti jen v období od 16.6 do 31.10 (z nařízení správy TANAPu)):
Tyto exponované úseky jsou často jištěny řetězy a stupačkami a jsou považovány za velmi náročné, vyžadující dobrou přípravu i vybavení (tuto trasu by neměli volit lidé trpící strachem z výšek a závratěmi!!!). Velmi riskantní přechod deště a mlhy !!!