Tuhaň - kostel sv. Havla

Obec Tuhaň v okrese Česká Lípa leží zhruba 5 km západně od Dubé a žije zde přibližně 300 obyvatel. První zmínka o obci Tuhaň pochází z konce 12. století, ale počátky osídlení území dnešní Tuhaně spadají až do 7. století našeho letopočtu, kdy zde žily slovanské kmeny. Z dochované písemné zmínky z konce 12. století o obci Tuhaň se dozvídáme, že pánem v letech 1188 – 1205 zde byl Smil z Tuhaně, pravděpodobný potomek Berkova rodu. Poté se ves stala majetkem pražského biskupství jako přidružená součást tvrze Hřídelík.

Roku 1362 se poprvé objevuje zpráva o tuhaňském kostele. Roku 1375 získal Tuhaň arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. Od roku 1423 působil na tuhaňském farním kostele jako vykonavatel patronačního práva rytíř Aleš z Malikovic. Během husitských válek Tuhaň ovládali a nakonec zničili bratři Jindřich a Jaroslav Berkové z Dubé. Roku 1429 pak zpustošená ves přechází do majetku Jana ze Smiřic. Roku 1475 se majitelem stává Petr Kaplíř ze Sulevi a o dva roky později přechází do rukou Viléma z Ilburgu. V držení jeho rodu pak obec zůstala až do roku 1591. V roce 1593 prodal Tuhaň Jáchym Maltzahn z Pesselinu a Miliče Janu Vartenberkovi. Od této doby patřila Tuhaň k dokskému panství a v době dědického panství byla přidělena k šafářskému dvoru Obrok.

Roku 1711 byl starý tuhaňský kostel nahrazen barokním kostelem sv. Havla za patronace Františka Arnošta Waldsteina z Vartenberka. Stavbu provedl známý italský stavitel a architekt Nicolo Raimondi. Kostel je jednolodní, obdélníkový, s polokruhovým uzavřeným presbytářem se sakristií na jižní straně. Většina zařízení kostela pochází z tohoto roku, doplněno bylo roku 1752. Hlavní oltář je dílem I. Minkse a pochází z roku 1840. Oltářní obraz je od J. Grusse rovněž z roku 1840. Původní varhany z roku 1714, které shořely při požáru v roce 1830, byly nahraženy novými v roce 1904. Varhany zhotovené firmou Rejna a Černý z Prahy jsou dvoumanuálové. Po požáru v roce 1839 byl kostel vzápětí opraven. V kostele jsou dále sochy sv. Vavřince, Ondřeje, Václava a Františka z Assisi – nejspíše z roku 1752. Dále je zde boční oltář boční oltář sv. Antonína z roku 1840. Kazatelna je barokní, pochází z počátku 18. století. Skleněný lustr zhotovil r. 1860 Sebastian Zinke z Práchně. Malířská výzdoba kostela je z roku 1936 a je prací Josefa Neumanna z Horního Jiřetína.

Od začátku 90. let 20. století probíhala rozsáhlá rekonstrukce kostela, zakončená jeho vysvěcením v roce 2002. Za posledních 20 let byl celkem 18 krát vykraden.

V roce 1724 byla v Tuhani postavena fara. V roce 1736 byla na návsi umístěna socha sv. Floriana. Mimo ní obec a okolí zdobí dalších 18 soch svatých a polní kříže. U kostela je soubor soch hory Olivetské - socha Spasitele, socha anděla a tří spících apoštolů Petra, Jakuba a Jana. Kolem byla později, v roce 1936, vybudována oplocená zahrada. Roku 1796 byla ke kostelu připojena barokní kaple. V roce 1833 byla stará zvonice, umístěná na místním hřbitově uprostřed vsi, nahrazena novou empírovou věží vedle kostela. V ní je zvon vysoký 90 cm a vážící 420 kg a je zapsán v seznamu státních kulturních památek.

Ve vesnici stojí mnoho zachovalých roubených stavení

zeměpisné souřadnice kostela 50°32′13″ s. š., 14°28′10″ v. d.