Turistická známka č. 97 - Poledník

Vrchol  vysoký 1315 m je známější pod názvem Poledník a  nachází se na hranicích s Německem.  Stojí  zde bývalý vojenský objekt s věží, která kdysi sloužila…

Autem jsme se přiblížili na Šumavu, přesněji až na odstavné parkoviště nedaleko Filipovy Hutě Jedeme na kole z Filipovy Hutě přes Modravu po červené tzt. údolím Roklanského potoka. Cestou…

Jedeme na Šumavu, z Železné Rudy na Modravu, na dva dny. Do Želrudy nejlépe vlakem, ale ne v dobách výluk !!! Přenocujeme "nouzově" na Poledníku a pokračujeme na Modravu. Z Modravy…

Popis trasy: Šumavský NP láká návštěvníky mnoha krásnými zákoutími. Některá jsou známá, jiná tak trochu „stranou“. Těm, kteří je objeví, se odmění klidem a pohodou. Jedním takovým místem je…

Prášilské jezero je jedno z pěti kamencových jezer na českém území Šumavy. Leží pět kilometrů od Prášil ve výšce 1080 metrů a dojdete k němu po červené turistické značce.  Bylo vytvořeno…

S trochou nostalgie zavzpomínám v tomto příspěvku na poslední den loňské dovolené.Poslední,nicméně jasný top celých deseti dnů.Dovolenou trávíme na Hluboké nad Vltavou a vloni si s námi počasí poprvé za ty roky co…

Vážení přátelé Turistiky i turistiky, tentokrát se vrátíme na Šumavu a opět si jako výchozí bod zvolíme obec Prášily.Od rozcestníku na návsi, se tentokrát vydáme po červené, směr Prášilské jezero .Kous…

Prášilské jezero je jedním z úžasných šumavských ledovcových jezer. Většinou se uvádí, že se nachází v I. zóně národního parku Šumava nedaleko obce Prášily. První pojem je nezpochybnitelný, avšak výraz „nedaleko“ …

Rozcestí Prášilské jezero leží při severovýchodním břehu Prášilského jezera na Šumavě, asi pět kilometrů jihovýchodně od obce Prášily a asi 10 km západojihozápadně od Srní. Rozcestí leží v nadmořské výšce 1079 m…

Rozcestí leží asi pět kilometrů jihovýchodně od obce Prášily a asi deset kilometrů západně od Srní. Rozcestí Liščí díry je označeno dvěma rozcestníky ? jeden z nich je turistický a druhý cyklistický. Turistický …

Hlavním a nejvyšším cílem túry je vrchol Oblík. Není to ovšem jen Oblík, který nás cestou zaujme. Tato krásná šumavská trasa vede přes skvosty jako je poutní místo Hauswaldská kaple, Vchynicko-tetovský plavební ka…

Gsenget je rozcestí turistických tras v blízkosti hranice s Rakouskem a jihovýchodním směrem od Železné Rudy. V místech kde dnes najdeme rozcestí stávala osada, která byla založena v roce 1772 rodem Kinských. Ne…

Stare poutni misto. Roku 1820 tu byla postavena KAPLIcka,vsak casem prestala vyhovovat stale narustajicimu mnozstvi poutniku. Proto byla asi po 40 letech postavena velka kaple, ktera slouzila az do doby po druhe…

Rozcestí U Prášil se nachází půl kilometru východním směrem od šumavské vsi Prášily. Jde o rozcestí červeně, žlutě a zeleně značených cest, které leží při silnici Srní - Prášily, kde vede i cyklostezka č. 33 a b…

V místech dnešního rozcestníku a orientační tabule necelé čtyři kilometry od Prášil směrem na Srní se rozkládala vesnice Velký Bor.Na bývalé cestě z Nové Studnice do Stodůlek tu stávalo 70 stavení. Po odsunu původních obyvatel …

Jedná se o trasu,která se dá v úseku Frantův most-odbočka k Poledníku projít jen v období od 1.7. do 30.9.Cestu zahájíme z Prášil po červené značce pohodlnou cestou k Frantovu mostu.Odtud cesta začíná stoupat po z…

Osada vznikla koncem 18. století, kdy kolem skelné hutě, vystavěné Lorencem Gattermayerem v roce 1739, vyrostly první obytné domky. Panství v této oblastivlastnil mimo jiné i rod Lobkoviců, který zavedl v obci výr…

Naše cesta povede přes nouzová nocoviště (dále jen NN) na Šumavě. Né všechny NN musíte využít. Také jsme některé vynechali. Začneme v Prášilech a na trase vynecháme jedno NN a sice Hůrka U Prášil.  Prášily Přím…

Prášily se nachází v nadmořské výšce 910 m n.m. na území Národního parku Šumava. Dostanete se k nám po silnici spojující Železnou Rudu a Srní. Prášilynabízí mnoho způsobů jak strávit příjemnou a aktivní dovolenou. Četné turistické stezky a přírodní zajímovosti nabízí spoustu možností jak příjemě trávit svůj volný čas. Prášily nabízí ubytování v penzionech rozdílných kategorií,…

Asi 3 km severozápadně od Modravy se na ploše 5 ha rozkládá vrchovištní rašeliniště pojmenované podle tří rašelinných jezírek, z nichž největší má rozlohu 7 arů. Rašeliništěm prochází po povalovém…

Navštívíte-li někdy půvabnou šumavskou vísku Prášily, najdete pomalu ožívající místo, které po dlouholeté izolaci ve vojenském prostoru začíná znovu rozkvétat do krásy. Lidí tady nežije mnoho, však také praco…

Tříjezerní slať je malé vrchovištní rašeliniště pojmenované podle tří jezírek nalézajících se uprostřed vrchoviště. Rašeliniště se rozkládá na 5 hektarech a leží asi 3 km od Modravy pod vrcholem Oblík. Na dřevěném…

Horská obec a rekreační středisko Srní leží v nadmořské výšce 858 m 16 km jižně od města Sušice v okrese Klatovy na Šumavských pláních v Povydří v Národním parku Šumava. Původně dřevařs…

Prášilský potok je malý vodní tok, který pramení asi 1,5 km východojihovýchodně od vrchu Debrník ve výšce 1.115 metrů nad mořem. Obtéká vrch Ždánidla a ústí zprava dořeky Křemelné asi 3 km severně od Prášil. Před …

Kanál, vystavěný schwarzenberským projektantem Josefem Rosenauerem v letech 1799-1800, zpřístupnil pro těžbu rozsáhlé lesní porosty v okolí Modravy, kam nevedly v té době žádné pozemn…

Obec a rekreační středisko Modrava leží v nadmořské výšce 980 m v údolí při soutoku Modravského, Roklanského a Filipohuťského potoka. Nachází se v okrese Klatovy asi 20 km západně od Vimperka. Původně dřevařsk…

Kaňonovité údolí Vydry s peřejnatým řečištěm, obřími hrnci vymletými v žulových balvanech unášením drobného písku a štěrku proudem říčky. Odvedením části vod do Vchyninsko-Tetovského kanálu je síla toku Vydry zn…

Dvorec Antýgl, dřevěná rázovitá usedlost, leží na počátku Naučné stezky Povydří ve výšce 928 m nad mořem při silnici ze Srní do Modravy v klatovském okrese v Šumavském národním park…

Čeňkova Pila leží na soutoku říčky Křemelné s řekou Vydrou 4 km od Rejštejna v Šumavských pláních v okrese Klatovy v nadmořské výšce 670 m. Soutokem Křemelné a Vydry tu vzniká řeka Otava. V 19. století byla při pl…

Filipova Huť by se dala spíše přirovnat k seskupení jednotlivých samot. Vznikala jako osada při sklářské huti na duté sklo v r. 1785. Název je odvozen od majitele panství Filipa Kinského. V 19. století huť zanik…