Turistické rozcestí Pod Kostelním vrchem

Hauswaldská kaple, nebo spíše hauswaldské kaple (pozůstatky tří původních kaplí) byly v minulosti známým poutním místem a jsou opředeny mnoha legendami. Již v roce 1820 zde věřící postavili…

Nedaleko obce Srní, v hlubokých hvozdech Šumavy, na úbočí Kostelního vrchu stojí Hauswaldská kaple. Tedy vlastně stávala Hauswaldská kaple. Kaple stávala na místě, kde vyvěral léčivý pramen, který se stal cílem mn…

Autem jsme vyrazili k obci Srní, kde jsme zaparkovali na parkovišti před obcí Mechov (směrem od Prášil) a odsud jsme se kolem Vchynicko-tetovského plavebního kanálu po zelené značce vydali k místu, které bylo dřív…

Zázraky, legendy a procesí poutníků v lesním zákoutí pod Kostelním vrchem. Hauswaldskou kapličku vojáci zničili. Studánku před běsněním československé armády ohlídal skřítek, a tak léčivá voda tekla dál a čekala. …

Stare poutni misto. Roku 1820 tu byla postavena KAPLIcka,vsak casem prestala vyhovovat stale narustajicimu mnozstvi poutniku. Proto byla asi po 40 letech postavena velka kaple, ktera slouzila az do doby po druhe…

Středa 29. 5. 2024 Už večer bylo chladno, v noci se vyjasnilo a svítilo obrovské množství hvězd. To byla krása. Skutečnost překonala předpověď. Místo ranních 7 stupňů bylo jen 5. V autě…

Pondělí 27. 5. 2024Nakonec jsem večer usnula docela rychle a spala jsem dobře. Když jsem v 8 hodin viděla, že Ota ještě spí, otočila se a ještě usnula. Vstáváme v půl 10, to je děsné. Je tu…

Návštěvnické centrum Srní najdete na Šumavě mezi obcemi Srní a Rokyta. V jeho blízkosti najdete areál s výběhem pro vlky, který má rozlohu cca 3 ha. Uprostřed výběhu vede 300m dlouhá lávka,…

Obrázky ze Šumavy - Vchynicko-tetovský plavební kanál   Zdejší les se nazýval Hauswald a na jeho okraji vybudovali na přelomu 18. a 19. století (1799–1801) plavební kanál, který změnil ráz krajiny a více ji zpříst…

Nově otevřené centrum nedaleko Srní, které je věnováno vlkům. Žije zde smečka vlků a návštěvníci zde mohou vidět vlka euroasijského v přirozeném prostředí. Život ve smečce, výchovu vlčat a přirozené chování vlků je možno pozorovat z dřevěné lávky 3 - 4 metry nad svažitým terénem výběhu téměř v korunách stromů. http://w…

cesta ze Srní na rozhlednu Polednik může být brána též jako turistická trasa....neb se jde stale po znackach. Mým výchozim bodem byl rozcestník před informačním centrem v Srní. odtud jsem se vydal po žluté značce …

Turistický rozcestník najdeme přímo na břehu Vchynicko-tetovského kanálu. Prochází tudy modře značená trasa z Čeňkovy pily u Vydry a ze Srní pod Tříjezerní slať, k Javoří Pile, na Oblík a dále do Dobré Vody, Hartmanic a Rejštejna. Rovněž tudy prochází zeleně značená cesta (zároveň Naučná stezka Vchynicko-Tetovský plavební kanál) ze Vchynice přes Mechov a Sedelský vrch do Srní.

Nezapomenutelný nocleh v tomto perfektním seníku nelze vymazat z paměti. Zřejmě jsme spali v dnešní první zóně NP. Obklopeni krásou, kterou už asi dnes zase málokdo uvidí. Večer nám na dobrou noc z…

Vážení přátelé Turistiky i turistiky, tentokrát Vás pozvu na putování krásnou přírodou i za poznáním.Počátek cesty je v Srní, kam jezdí autobus třeba ze Sušice,Kašperských Hor, Strakonic nebo i z Prahy.Start trasy…

Trasa podél historicko-technické památky Vchynicko-tetovského kanálu je vhodná jak pro pěší, tak i pro cyklisty. Je sjízdná i pro menší děti (nenáročný profil mimo odboček na sedlo a Hauswald, které jsou velmi obt…

Turistický rozcestník najdeme přímo u informačního centra na návsi v Srní. Prochází tudy modře značená trasa z Čeňkovy pily u Vydry k Vchynicko-tetovskému kanálu, pod Tříjezerní slať, k Javoří Pile, na Oblík a dále do Dobré Vody, Hartmanic a Rejštejna. Začíná zde zeleně značená cesta (zčásti zároveň Naučná stezka Vchynicko-Tetovský plavební kanál) přes Sedelský vrch k Vchynicko-tetovskému kanálu, na Rokytu a Antýgl. Rov…

Někdy v 18. století vznikla v místech nedaleko dnešní obce Srní dřevařská osada. Nad ní byl v roce 1788 postaven dřevěný kostelík a osada se k němu postupně přibližovala. Mezi roky 1804 až…

Horská obec a rekreační středisko Srní leží v nadmořské výšce 858 m 16 km jižně od města Sušice v okrese Klatovy na Šumavských pláních v Povydří v Národním parku Šumava. Původně dřevařs…

VÁŽENÍ PŘÁTELÉ TURISTIKY I TURISTIKY, RÁD BYCH VÁS POZVAL NA TÚRU KRÁSAMI ŠUMAVY, KONKRÉTNĚ POVYDŘÍ. VYRÁŽÍME PO ČERVENÉ ZNAČCE OD ROZCESTÍ ANTÝGL MOST, KAM DOJDEME OD AUTOBUSOVÉ ZASTÁVKY ANTÝGL. PO ČERVENÉ ZNAČCE…

Dost jsem se podivil, když jsem tady neobjevil trasu vedoucí podél řeky Vydry, a tak to napravím. Pozvu vás na okružní trasu ze Srní přes Čeňkovu Pilu, podél Vydry na Antýgl, dále na Tříjezerní sl…

Asi 3 km severozápadně od Modravy se na ploše 5 ha rozkládá vrchovištní rašeliniště pojmenované podle tří rašelinných jezírek, z nichž největší má rozlohu 7 arů. Rašeliništěm prochází po povalovém…

Tříjezerní slať je malé vrchovištní rašeliniště pojmenované podle tří jezírek nalézajících se uprostřed vrchoviště. Rašeliniště se rozkládá na 5 hektarech a leží asi 3 km od Modravy pod vrcholem Oblík. Na dřevěném…

Kaňonovité údolí Vydry s peřejnatým řečištěm, obřími hrnci vymletými v žulových balvanech unášením drobného písku a štěrku proudem říčky. Odvedením části vod do Vchyninsko-Tetovského kanálu je síla toku Vydry zn…

Dvorec Antýgl, dřevěná rázovitá usedlost, leží na počátku Naučné stezky Povydří ve výšce 928 m nad mořem při silnici ze Srní do Modravy v klatovském okrese v Šumavském národním park…

Kanál, vystavěný schwarzenberským projektantem Josefem Rosenauerem v letech 1799-1800, zpřístupnil pro těžbu rozsáhlé lesní porosty v okolí Modravy, kam nevedly v té době žádné pozemn…

Řeka Otava je po Vltavě, jejímž je levostranným přítokem, a Lužnici třetí největší jihočeskou řekou. Vlévá se do Vltavy pod hradem Zvíkovem v oblasti Orlické přehrady. Otava vzniká soutokem řek Kř…

Čeňkova Pila leží na soutoku říčky Křemelné s řekou Vydrou 4 km od Rejštejna v Šumavských pláních v okrese Klatovy v nadmořské výšce 670 m. Soutokem Křemelné a Vydry tu vzniká řeka Otava. V 19. století byla při pl…

Obec a rekreační středisko Modrava leží v nadmořské výšce 980 m v údolí při soutoku Modravského, Roklanského a Filipohuťského potoka. Nachází se v okrese Klatovy asi 20 km západně od Vimperka. Původně dřevařsk…

Filipova Huť by se dala spíše přirovnat k seskupení jednotlivých samot. Vznikala jako osada při sklářské huti na duté sklo v r. 1785. Název je odvozen od majitele panství Filipa Kinského. V 19. století huť zanik…