Údolí potoka Krkavec

A přišel duben – měsíc trávy roku Woodcraftu 2010 se svým nestálým a proměnlivým počasím. Moje toulky začínají po vrcholcích Oderských vrchů, ale hlavně po lesích okolí Teplic nad Bečvou , které leží v hlubokém údolí řeky Bečvy v místech, kde prolomila kru devonských vápenců ve východní části táhlého hřebenu Maleníku s významnou Hranickou propastí a Zbrašovskými aragonitovými jeskyněmi.

Lázně i blízké okolí leží na území Moravské brány. Její plochý reliéf přechází zcela plynule na jihozápadě do Hornomoravského úvalu a na severovýchodě do Ostravské pánve. Severní části lemují Oderské vrchy (Česká vysočina), na jihu kra Maleníku (479 m) a pobeskydská pahorkatina (Karpaty). Moravskou bránou probíhá hlavní Evropské rozvodí mezi Baltským a Černým mořem.

Nejvyšším místem v této oblasti je vrch Juračka (589 m) mezi Uhřínovem a Podhořím 7 km SV od Lipníku nad Bečvou.

Nejvýznamnějším tokem této oblasti je řeka Bečva, vznikající soutokem Vsetínské a Rožnovské Bečvy u Valašského Meziříčí, protékající Teplicemi, Hranicemi a Lipníkem a u Troubek se vlévající do Moravy. K největším pravostranným přítokům patří Ludina, Velička, Drahotušský potok, Nihlovský potok, Opatovický potok a Krkavec. Největší rybníky najdete u Hustopečí nad Bečvou (Záviš a Krivoš). Další jezera vznikla zaplavením ploch po težbě písku u Milotic nad Bečvou a u Hranic.

Moje putování začíná v Teplicích nad Bečvou , především lesy, po hřebeni, který se táhne od Teplic k Helfštýnu. Procházím zalesněným svahem nad Bečvou a mířím do úzkého, skalnatého údolí potoka Krkavec. Odtud si také odnáším první letošní klíště.

Na kraji lesa narážím na pramen pitné vody s odpočívadlem. Po malém občerstvení pokračuji přes potok k Mariánskému údolí, kde nacházím trampskou osadu S.T.S KAMTAM se srubem a totemem.

Pokračuji dále přes louku zpět k potoku Krkavec, kde pěšina mírně stoupá proti vodě opět úzkým a skalnatým údolím. Potok místy meandruje a podemílá cestičku. Přejdu lesní silničku a pokračuji stále údolím nad pravým břehem Krkavce.

„Tunelem“ v hustém mlází sestoupím k vodě, přejdu na druhý břeh a úsekem, poznamenaným těžbou dřeva, se dostanu k širší cestě. Ta po chvíli vyústí na silnici – jdu po ní vlevo asi 300 metrů, před koncem lesa se dám vpravo lesní cestou k hrázi půvabného lesního rybníčku, u jehož břehu stojí altán. Rybníček je největší ze soustavy tří vodních nádrží na Krkavci, zvaným prostě Jezírka.

Za posledním rybníčkem přejdu po lávce na protější břeh potoka a po schodech vystoupím k nepříliš výrazné lesní cestě k objektu školního polesí Valšovice, kudy prochází naučná lesnická stezka dlouhá 7,5 km, která napomáhá poznání lesů a jejich funkce v krajině Moravské brány. Má celkem 14 zastavení. U objektu školního polesí Valšovice pokračuji pěšinou podél plotu k pile u silničky, pak vlevo silničkou kolem lesovny až do vsi. Na rozcestí zahnu vpravo a jdu k jihu přes

obec . Projdu pásem lesa, pak otevřeným terénem stále po silnici. Z nejvyššího místa se otevírá pěkný pohled na Paršovice a zalesněné vrchy v okolí. V Paršovicích se dostanu k empírovému kostelu, který byl vystavěn v roce 1826 a pokračuji po silnici dolů přes obec západním směrem, přetnu mělké údolí Dolnonětčického potoka, vlevo minu úzký lesík a stoupám k hranici rozlehlého lesa a dojdu k hájovně Na Krásné vyhlídce (dřevěná stavba s hospodářským objektem) s dalekým výhledem do kraje při pohledu zpět. Za hájovnou v lese stoupám na vrchol plochého hřebene a za oplocenou se dostávám na širokou lesní cestu a procházím vzhůru nádhernými bukovými lesy. Asi po 12OO m je vidět po levé straně nevýrazný vrchol Maleníku (479 m), nejvíce zalesněný hřbet mezi Teplicemi nad Bečvou a Helfštýnem. O kus dál je rozcestí turistických cest. Pokračuji v přímém směru spolu se žlutou značkou. Zprvu po rovině , pak mírně dolů až k okraji stráně. Po pěšině dále dojdu k zajímavé skále v podobě zubaté desky a pokračuji strmě sestupovat serpentinami kolem dalších skal k vyhlídkovému skalnímu bloku Lipová skalka. Na vrcholu stojí dřevěný altánek. Vyhlídce však brání vysoké stromy, ale i přesto, jelikož nejsou stromy ještě moc olistěné, je omezený pohled do údolí Bečvy a na protilehlé výběžky Oderských vrchů.

Kolem dalších skalisek sestoupím k široké cestě zvané Gabrielka, po které prochází modrá značka. Pokračuji krátce vpravo, po 150 m zahnu vlevo na pěšinu a procházím hustým mlázím k bahnitému jezírku. Lesem pak pokračuji až do údolí Bečvy a po jejím levém břehu se stáčím vpravo ke skupině chat a lávce přes řeku u osady Rybáře. Pokračuji po široké cestě podél Bečvy. Krátce jdu po zelené značce , která však brzy odbočí vpravo do lesa, ale já pokračuji rovně , po 1,5 km vstupuji do chatové osady , vpravo míjím vodní plochu zvanou Pískáč, rovněž obestavěnou chatami a kolem sportovního areálu s Aqua parkem se dostávám k Sport hotelu Sokolovna a odtud Doprava zpět do Teplic nad Bečvou k železniční zastávce.

Když podejdeme trať, dostaneme se vlevo po zelené značce příjemným vycházkovým chodníkem ve svahu nad řekou do území přírodní rezervace Hůrka s naučnou stezkou, na které se dostaneme k ústí mohutné nálevkovité Hranické propasti.