USA – Jihozápad (2): Pobřežím Pacifiku od San Francisca po Los Angeles

USA – Jihozápad (2): San Francisco – pobřeží Pacifiku – Los Angeles (05/2016)

Do San Francisca jsme přiletěli ve středu 4.5.2016 odpoledne. Proces na letišti a peripetie s půjčením auta popisuji již v prvním článku č. 1 - odkaz pod textem) 

Tato část naší cesty č. 2 je popisem prvních 2 dnů putování a zároveň posledního dne pobytu, který jsme celý strávili v San Franciscu. Kompletní trasu včetně mapy uvádím rovněž v části č. 1.

Itinerář dílu č. 2:

• 0. den – odpoledne přílet do San Francisca (SF), půjčení auta, ubytování v San Rafael
• 1. den – Sanfranciský záliv, pobřeží Pacifiku, kolonie rypouše severního v Piedras Blancas, ubytování v San Simeon
• 2. den – pobřeží Pacifiku po Los Angeles (LA), vyhlídka na LA a nápis Hollywood, ubytování u NP Joshua Tree v Twentynine Palms

• 21. den – San Francisco, ubytování v San Franciscu u letiště
• 0. den – ráno vrácení auta, odlet ze San Francisca

Plán byl zhruba následující:

Odpoledne v den příletu projedeme město od letiště k mostu Golden Gate Bridge, přejedeme přes most a vyfotíme si jej ze známých vyhlídek v příznivém odpoledním slunci. Na více aktivit nezbude po 12-ti hodinách sezení v letadle a časovém posunu mínus 9 hodin sil. Dále budeme pokračovat do San Rafael, kde máme zajištěno ubytování v motelu.

Druhý den ráno objedeme sanfranciský záliv, vyfotíme východní panorama města z Treasure Island v dopoledním slunci a po mostě Bay Bridge pojedeme zpět k San Franciscu a dále budeme pokračovat po pobřeží oceánu k místu u San Simeon, kde je k vidění volně žijící početná kolonie rypouše severního.

V San Simeonu přespíme v motelu a třetí den dorazíme pacifické pobřeží až k Los Angeles, zastavíme se na vyhlídce u městské observatoře (výhled na LA a na nápis Hollywood) a budeme pokračovat k noclehu někde poblíž Národního parku Joshua Tree.

Na pěší prohlídku San Francisca jsme si pak nechali poslední den naší cesty - den před odletem domů. První den pobytu jsme most Golden Gate fotili s onou pověstnou sanfranciskou mlhou a druhý den ráno panorama města s černými mraky. Zato poslední den naší cesty se na nás usmálo štěstí a v SF bylo slunečno.

San Francisco: Historii (zajímavou) San Francisca přenechám knižním a jiným průvodcům, těchto informací jsou všude spousty. Tady uvádím spíše naše dojmy z krátké návštěvy tohoto místa.

San Francisco je krásné nevšední město velmi dobře situované v kopcovitém terénu u zátoky oceánu. Klasický kolorit města tvoří strmé ulice se zaparkovanými auty, řady dřevěných domů s požárními schodišti a chaotická síť drátů elektrického vedení. Mrakodrapová čtvrť vedle hitorické části tvoří zajímavé panorama města. Čínská čtvrť tu existuje tak jako v mnoha jiných sídlech stylem město ve městě. Největšími atraktivitami SF jsou dvě skvostná díla mostního stavitelství – Golden Gate Bridge a Bay Bridge.

Lidé běhají ve velkém počtu po stezkách na pobřeží, přestože fouká studený vítr. Na molech sedí rybáři tmavé pleti. Na lavičkách v parku zase najdeme všehochuť - maminky s kočárky, ale také narkomany, hráče deskových her a bezdomovce. Lidé spěchající do práce se mísí s turisty z celého světa a s různými těžko popsatelnými existencemi pohybujícími se ulicemi města.

San Francisco – Golden Gate Bridge: Kdo si myslí, že je v SF teplo, protože leží u oceánu ve slunné Kalifornii, myslí si to špatně. Samozřejmě tady budou také vysloveně letní teplé dny, ale většinu roku tomu tak není. V květnu tady byla maximální teplota 14 °C a foukal studený vítr. Časté mlhy, které se valí přes Golden Gate do zátoky také nejsou pomluvou. Díky nim ale toto fantastické technické a umělecké dílo se svou výraznou oranžovou barvou získává na svém image.

Golden Gate Bridge je něco neskutečného. I když jej každý zná z fotek, pocit, který se dostaví ve chvíli, kdy uvidíte most na vlastní oči, je nepopsatelný. Kdo, jak a proč most postavil, se každý dočte v mnoha průvodcích nebo materiálech na internetu. Jedná se o stavbu z roku 1937 ve stylu art-deco umístěnou ve složitých klimatických a geografických podmínkách. Jeho oranžová barva byla zvolena naprosto geniálně. Most se stal ikonou San Francisca.

Poplatek za použití mostu Golden Gate Bridge - Most je pro motorová vozidla zpoplatněn, ale pouze jednosměrně, a to směrem do města. Cena je 7,50$ za vozidlo. Není možné most zaplatit na místě, nejsou zde výběrčí budky. Most se platí pomocí online aplikace na internetu, anebo na určených místech ve městě. Na most nesmíte najet bez zaplacení. Řidič auta z půjčovny zaplatí takové použití mostu při vrácení auta, včetně "pokuty", která jistě nebude malá.

Vyhlídky na most Golden Gate Bridge – jsou zakresleny v mapě, která je součástí fotogalerie k příspěvku. Směrem od města je to u mola Torpedo Wharf, kde se dá i bez problémů zaparkovat na placeném parkovišti, které je od 17 hod. již zdarma. Záchodky (restrooms) jsou v jedné z budov u mola. Další vyhlídka z této strany je od Golden Gate Bridge Welcome Center. Jedná se o infocentrum zaměřené pouze na most a je tady placené parkoviště. Je zde vystaven model průřezu hlavního nosného lana mostu, pro představu, jak obrovský průměr bylo nutné použít.

Po přejetí mostu na druhou stranu zálivu je první vyhlídkou na most Vista Point - Golden Gate Bridge View. Za mostem se záhy sjede vpravo na velké parkoviště podle hnědé směrovky VISTA POINT. Parkoviště je zdarma, nezbytné záchodky taky.

Další (a nejlepší) vyhlídky jsou z pobřežní silnice vedoucí na Marin Headlands. Po vyjetí z parkoviště Vista Point zpět na highway č. 101 ihned sjet první odbočkou vpravo na Alexander Avenue a ihned vlevo – podjet 101 na coastal route (pobřežní silnici). Na další křižovatce odbočit vpravo (vlevo byste se vrátili na Golden Gate Bridge).

Silnice se jmenuje Conzelman Rd. a vyhlídky z ní jsou nejlepší a nejznámější pohledy na Golden Gate Bridge. Je o ně zájem a vleze se sem pouze malé množství aut a tak je trochu zmatek. Zbytek zájemců čeká na silnici, až se uvolní místo. Část parkovišť zabírají plochy určené pouze pro autobusy. Světlo na focení je nejlepší později odpoledne až navečer.

San Francisco – vyhlídka na město z Treasure Island, Bay Bridge: Z Treasure Island je dobrá vyhlídka na mrakodrapové panorama města, a to především za ranního až dopoledního slunce. Na ostrůvek se dá sjet z Bay Bridge, tj. z bílého mostu přes sanfranciskou zátoku mezi SF a Oaklandem.

Most je placený ve směru do SF, cena je 4$ (v dopravní špičce od 5 do 10 hod. a o víkendech se platí 6$). Při vjezdu na most jsou ve směru od Oaklandu výběrčí budky. Bílý most Bay Bridge byl postaven o rok dříve než Golden Gate Bridge a ve své době byl nejdelším mostem na světě a navíc dvoupatrovým.

Na Treasure Island je kousek za sjezdem z mostu na ulici Treasure Island Rd. malé parkoviště zdarma, ze kterého je vidět zmíněné panorama města a most Bay Bridge. V místě je také přístav plachetnic a malé bistro. Dál na ostrov (za bistrem) je silnice již vyhrazena pouze rezidentům s placenou povolenkou.

San Francisco – lachtani na Pier 39: Pier znamená v překladu molo. Mola v SF jsou očíslována a podle toho se dají na mapě vyhledat. Větší mola se nazývají wharf. Na Pier č. 39 jsou obchody se suvenýry, probíhají zde produkce různých pouličních "umělců" a zábavné akce pro turisty. Ale hlavně zde žije kolonie lachtanů kalifornských (Sea Lion).

Lachtani se zde kdysi usadili a od té doby tady žijí na dřevěných plovoucích plošinách. Zřejmě jim nevadí hluk proplouvajících lodí a pozornost stovek lidí, kteří na ně nahlíží z teras prodejního centra. Z Pier 39 je také pěkně vidět pevnost na ostrově Alcatraz. Kousek od Pier 39 jsou u mola Pier 45 zakotveny loď (SS Jeremiah O´Brien) a ponorka (USS Pampanito) z 2. světové války. Prohlídka interiérů je možná po zaplacení vstupného (20$).

Zaparkovat v SF lze na placených parkovištích (podzemní, poschoďové), vybrali jsme parkoviště poblíž Pier 39 a platili jsme 15$. Parkovat se dá i na některých ulicích, jsou zde automaty, myslím, že tam byla max. doba stání 2 hodiny. Jedná se o nějaké speciální parkovací automaty vždy pro jedno auto zřejmě vybavené senzorem. Cena se prý mění podle žádanosti lokality.

San Francisco – klikatá ulička na Lombard Street: Klikatá ulička se záhony hortenzií uprostřed oblouků, je oblíbeným místem motorizovaných návštěvníků San Francisca. Dole pod uličkou zase stojí zástupy Japonců s foťáky a kamerami, chaos se snaží udržovat policie. Pěšák se může po této části ulice pohybovat po bočním chodníku mimo silnici.

Tato známá klikatá část ulice Lombard Street se nachází mezi ulicemi Hyde St. a Leavenworth St., je jednosměrná a je možné na ni najet pouze "shora", tedy z ulice Hyde Street. Projeli jsme ji třikrát :-)

Prý je ve městě ještě jedna, klikatější ulice s názvem Vermont Street, tam jsme ale nebyli. Po Hyde St. vede trasa historické sanfranciské lanové tramvaje Cable Car. Turisté držící se za sloupky visí ven z lanovky, je to dovoleno. Systém tažení vozů lanem byl zaveden především kvůli svažitosti ulic, kde by normální tramvaj nebyl nikdo schopen ubrzdit.

San Francisco – China Town (Čínská čtvrť), Transamerica Pyramid: Čínská čtvrť je oblíbeným turistickým místem v San Franciscu. Číňané zde žijí v hojném počtu, jedná se o největší čínskou komunitu mimo Asii. Na ulicích je typická výzdoba s červenými lampiony a zdobené brány.

Na dohled od Čínské čtvrti je nejvyšší, a asi i nejkrásnější mrakodrap San Francisca – Transamerica Pyramid. Je 257 m vysoký a má jehlanovitý tvar. Jeho konstrukce by měla vydržet případné zemětřesení, což je pro tuto oblast opravdu důležitým parametrem.

San Francisco – Painted Houses: Painted Houses (malované domečky) je skupina dřevěných domků ve viktoriánském stylu na ulici Steiner Street. Vypadají jako dětská vystřihovánka. Hodně se fotí na pohlednice ze SF. Tak jsme je taky jeli vyfotit, jen proti nám bylo zrovna v tu chvíli mlhavé počasí a navíc protější parčík byl právě v rekonstrukci a komplet oplocený, takže nemohla být fotka i s obvyklým trávníkem v popředí, s domky uprostřed a s moderní zástavbou v pozadí.

Pobřeží Pacifiku – San Simeon: Ze San Francisca jsme vyjeli po highway č. 101 na jih. U Prunedale jsme z ní odbočili k pobřeží Pacifiku směrem na Monterey. Ihned za Monterey jsme museli zastavit, protože jsme přímo u silnice uviděli krásnou pláž. Na první pohled idylka, písek, modré moře, ale chladno a ledová voda.

Pobřežní silnice Coast highway č. 1 vede velmi členitým terénem po pobřeží Tichého oceánu, tady se nepospíchá. Je mnoho příležitostí ke krásným vyhlídkám na útesy, oceán a hory, fotíme. Silnice se kroutí kolem pobřeží, místy se jede lesem a pak zase kolem oceánu. Pronásleduje nás bouřka a tak doufám, že se směrem na jih počasí vylepší. Těším se na rypouše.

Pobřeží přestává být tak divoké a je mnohem pozvolnější, blížíme se do cíle dnešní cesty. Na plážích v oblasti nazvané Piedras Blancas před městečkem San Simeon (pro přijíždějící od severu) žije početná kolonie rypouše severního (angl. Elephant Seal), některými cestovateli mylně nazývaného lachtanem nebo tuleněm. Rypouš severní je menší verzí rypouše sloního, který žije na jižní polokouli v polárních oblastech.

Rypouš severní (Mirounga angustirostris) žije pouze na severní polokouli a pouze na pacifickém pobřeží. V Piedras Blancas se rypouši poprvé objevili v 90-tých letech 20. století a už zůstali. Na plážích přímo u silnice jich leží stovky. Další loví a dovádí v oceánu. Jedná se o největší pevninskou kolonii rypouše severního na světě.

V 19. století člověk tato krásná, velká zvířata téměř vyhubil. Jejich tuk byl vhodný ke svícení. Zdecimované populace rypoušů následně zachránilo vyhlášení zákonů na jejich ochranu, jak v USA, tak v Mexiku. Jejich stavy se začaly zvyšovat.

Pro návštěvníky tu byly vybudovány vyhlídkové dřevěné lávky, parkoviště jsou zdarma. Od severu je první menší lokalita, auta parkují na rozšířené krajnici a k rypoušům se jde brankou a vyšlapanou cestičkou. Pak následuje skalnatý výběžek s majákem Piedras Blancas Light Station a za ním hlavní pláž s největším počtem zvířat. Tady jsou dvě parkoviště pro auta.

Počty jedinců a struktura populace rypoušů se na plážích přes rok mění. Někdy jsou zde jenom samci, někdy zase jen samice s mláďaty, v určitém období všichni. My jsme zde v květnu viděli línající samice a odrostlá mláďata.

Koho zrovna uvidíte při své návštěvě vy, zjistíte ze stránek dobrovolné organizace Přátelé rypoušů severních. Mají tam také webkameru: www.elephantseal.org Opouštíme tato krásná zvířata a jedeme do ubytování.

V San Simeonu je jen několik domů a odbočka k sídlu miliardáře Randolpha Hearsta, což byl tiskový magnát žijící zde ve 20. století. Jeho honosný "zámek" u San Simeonu je oblíbeným výletním místem Američanů. My pokračujeme dál, motely jsou jižněji v samostatné části San Simeonu.

Bydlíme v motelu San Simeon Lodge. Pěkné a klidné ubytování. Večer ještě přes internet zamlouváme nocleh na další noc v Twentynine Palms u Národního parku Joshua Tree. Do parku míníme jít hned ráno a tak abychom spali co nejblíže.

Ráno pokračujeme po pobřeží směrem na jih. A za městečkem Cayucos už zastavujeme u krásné pláže. Ten ranní poklid, jen moře, písek, ptáci, škeble, krabi a prosolený vzduch. V dálce skála Morro Rock trčící přímo z moře. Dojem kazí jen tři komíny elektrárny v Morro Bay vyčuhující za rohem. I když místní je prý považují za ikonu a tisknou je na trička jako suvenýry z města. Komíny jsou tu už hodně dlouho.

Krajina již není tak dramatická jako pobřeží od Monterey po lokality s rypouši, a silnice se z dvoupruhé stává čtyřproudou. Za Morro Bay už začíná zemědělsky obdělávaná půda. Železnice kopíruje pobřeží. Přijíždíme k místu Arroyo Hondo asi 20 km před Santa Barbarou.

Tady je vyhlídkové místo, ze kterého je možné vidět ropné plošiny v oceánu. V tomto místě je jedno z největších nalezišť ropy na světě. V roce 2015 zde došlo k obrovské havárii – poškození ropovodu na oceánském dně a úniku velkého množství ropy do oceánu. I o tom informují naučné cedule na parkovišti.

V místě Arroyo Hondo se také nachází starý most silnice č. 101 (Arroyo Hondo Old Hwy 101 Bridge) postavený v roce 1918, který dnes vede odnikud nikam. Nová highway č. 101 sviští těsně kolem a z druhé strany zase železniční trať Coast Starlight.

V Santa Barbaře je už docela plno, je tu teplo a sjíždí se víkendoví rekreanti. Za městem se loučíme s pobřežím a jedeme dále po 101 na Los Angeles s cílem zastavit pouze na vyhlídce u Griffith Observatory. Do obřího velkoměsta se nám nechce a ani jsme to neplánovali.

Los Angeles: Vjíždíme do okrajových částí města. Zatím jedeme betonovou dálniční džunglí celkem dobře (nevíme, co nás čeká odpoledne ....). Ze San Francisca je to do Los Angeles zhruba 750 km. Observatoř Griffith Observatory je umístěna nad městem v Griffitově parku.

Měl by odtud být výhled na celé město a na slavný nápis Hollywood. Bohužel bylo oblačno a později začalo i pršet, ale i tak byl výhled moc dobrý a určitě stojí zato si sem vyjet.

K observatoři nás navigace nejprve vedla ze špatné strany (silnice nahoru byla uzavřena) a tak nezbývalo než nastavit trasu ručně. Dostanete se sem z ulice N Vemont Canyon Rd, nahoře je krátký tunel a pak začíná ulice W Observatory Rd. Tady již po krajích parkují auta. Nahoře je sice velké parkoviště, ale nestačí náporu a tak se auta cpou níž a níž. Naštěstí tady odchytíme jedno docela slušné místo.

Výhled na město je skvostný i s těmi mraky. Nápis Hollywood je odtud také jako na dlani. Budova observatoře byla umístěna velmi dobře a i samotná stavba je také velmi zdařilá. Dovnitř je vstup zdarma, a pokud máte čas a chce se vám, expozice budou velmi zajímavé. My jsme to doslova jen proběhli. Do večera musíme ještě dojet k Joshua Tree.

Vymotáme se od observatoře a jedeme po dálnici interstate č. 10 směrem na východ. Slovo jedeme příliš nevystihuje situaci, popojíždíme v koloně. V každém ze čtyř pruhů popojíždí auta stejně jako my. Je to nekonečné, v zácpě strávíme kolem 4 hodin a ještě nejsme ani za městem. Ještěže má cílový motel nonstop provoz.

Konečně jsme z té šílenosti venku. Pomalu se stmívá, jedeme už plynule pouštní krajinou, kterou jsme zatím neviděli. Teplo zůstalo na pobřeží u Santa Barbary a je opět chladno a fouká velmi silný vítr. A teď jsme to uviděli – samé větrné elektrárny, jak z vědeckofantastického filmu, zíráme na to s otevřenou pusou. Tisíce větrníků.

Jsme v údolí věčného větru – začíná to za městečkem Cabazon. Čím dál jedete, tím je jich více, řady malých větrníků jako dětské hračky se střídají s řadami obrovských věží s lopatkami, les z větrníků je až k Palm Springs. Zastavujeme na kraji silnice, že to vyfotíme. Je už skoro tma, strašně fouká, a nejde zvěčnit to množství, vždy vyfotíte jen malou část. A to nejde o největší větrný park v USA.

Z internetu se dovídám, že tato oblast s větrníky je nazvána San Gorgonio a je postavena na principu větrného tunelu, kdy vítr fouká úzkou bránou mezi horami v průměru 18 km/hod. V současné době je zde v provozu 4 000 větrníků. V USA není problém s rozmístěním věží generátorů, země je tak obrovská, že se tady "těch pár" zařízení jaksi ztratí. 

Na některých vršcích okolních hor je ještě sníh. Vypadá to zvláštně, pouštní krajina a sníh. Ale to je tady v květnu normální. Jedeme směrem k Joshua Tree už potmě. Kolony v Los Angeles nás zdržely a teď nic nevidíme.

Kolem silnice jsou ještě rozmístěna výstražná světla a kolem krajnice nahrnutý mokrý písek. Byla tu bouřka, v poušti jsou přívalové deště velmi silné a mohou být pro řízení auta nebezpečné. Naštěstí jsme přijeli až po.

Ubytováváme se v Motelu6 v Twentynine Palms u Národního parku Joshua Tree. Zítra ráno u vstupu do parku zakoupíme Annual Pass America the Beautiful a začneme s prohlídkou prvního národního parku USA.

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda

Všechny díly z naší cesty po americkém Jihozápadě (2016):

• USA – Jihozápad (1): Autem po Jihozápadu (informace, turistické možnosti, itinerář)
• USA – Jihozápad (2): Pobřežím Pacifiku od San Francisca po Los Angeles
• USA – Jihozápad (3): Národní parky Joshua Tree a Grand Canyon, Route 66
• USA – Jihozápad (4): Územím Indiánů Navaho - Antelope Canyon, Monument Valley, Horseshoe
• USA – Jihozápad (5): Národní parky Arches a Canyonlands, Natural Bridges
• USA – Jihozápad (6): Národní parky Capitol Reef, Bryce Canyon, Zion
• USA – Jihozápad (7): přehrada Hoover Dam, Las Vegas, Valley of Fire
• USA - Jihozápad (8): Národní parky Yosemite a Death Valley (Údolí smrti), White Mountains
• USA - Jihozápad (9): Národní parky Sequoia, Kings Canyon, Pinnacles

Články z naší cesty po Severozápadě USA (2019):

• USA – Severozápad (1): Autem po Severozápadu (itinerář cesty)
• USA – Severozápad (2): Craters of The Moon, Bruneau Sand Dunes, vodopád Shoshone Falls
• USA – Severozápad (3): Národní parky Yellowstone a Grand Teton, Bighorn Medicine Wheel, Devils Tower
• USA – Severozápad (4): Národní park Badlands, sochy prezidentů Mount Rushmore, Custer
• USA – Severozápad (5): Národní park Glacier, Little Bighorn Battlefield, Steptoe Butte, vodopád Palouse Falls
• USA – Severozápad (6): Národní park Mount Rainier, Mount Hood, Mount St. Helens
• USA – Severozápad (7): Národní parky Olympic a North Cascades, Deception Pass, Seattle

Rada pro turisty půjčující si v USA auto:

• Půjčení auta v USA - jak jsme naletěli