USA – Severozápad (5): Národní park Glacier, Little Bighorn Battlefield, Steptoe Butte, vodopád Palouse Falls

USA – Severozápad (5): Montana - Little Bighorn Battlefield, Glacier, Bison Range, Washington - Steptoe Butte, Palouse Falls (06/2019)

V tomto úseku cesty po americkém Severozápadě navštívíme nádherné hory v Montaně na hranicích USA a Kanady Národní park Glacier. Ještě předtím se po cestě od jihu zastavíme podívat na typický americký hřbitov s bílými náhrobky na upraveném zeleném trávníku.

Spíme v městečku Gillette (61 USD/noc/pokoj pro dva) a ráno jedeme směrem na sever po dálnici I90 směr Sheridan, Billings 280 km až k Little Bighorn Battlefield National Monument. Je zataženo, ale neprší. Ukazujeme annual pass a zastavujeme na parkovišti hned za vjezdem, které má na starosti velice důležitý pán, který nadává především chodcům, kteří si zkracují cestu mezi auty a nevyužívají tak k chůzi určený chodník. Právě u tohoto parkoviště je louka s 5 tisíci bílými náhrobky. Silnice pak pokračuje parkem dál, projíždí ohrazenou pastvinou, a opět vjíždí na druhé menší území parku. Při silnici jsou naučné tabule o bitvě, která tady proběhla, lahůdka pro vojenské fandy.

Bitva u řeky Little Bighorn se odehrála 25. - 26. června 1876. Bojovníci byli válečníci indiánských kmenů Lakota, Sioux, Severní Cheyenne a Arapaho proti 7. pluku americké kavalérie vedené generálem Georgem Armstrongem Custerem. V této bitvě sice zvítězili Indiáni nad americkou armádou, která přišla o svých více než 260 vojáků, ale v následujících letech jim to nepřineslo nic dobrého. Zvedla se tak vlna odporu, nejrůznějších opatření a událostí, které měly za následek vytěsnění původních indiánských obyvatel z rozsáhlých území, po kterých kočovali, do rezervací.

V bitvě kromě stovek vojáků nakonec zahynul i samotný generál Custer. Padlí vojáci byli pohřbeni přímo na místě bitvy, kde byl v roce 1881 zřízen památník této události. Kromě památníku se zde nachází také rozsáhlé pohřebiště s ostatky padlých vojáků z dalších konfliktů americké historie. Je tu osazeno téměř 5 tisíc bílých kamenných pomníků nesoucí jména padlých nejen z dob osídlování amerického Západu a konfliktů s Indiány, ale i z dob obou světových válek až po válku v Korei.

V roce 1946 byla lokalita vyhlášena národním monumentem a nazvána Custer Battlefield. V roce 1991 došlo k oficiálnímu přiznání, že památník patří také zde padlým Indiánům, a místo bylo následně přejmenováno na Little Bighorn Battlefield. V roce 2002 pak byl v těsné blízkosti kamenného pomníku americkým vojákům vybudován nový památník věnovaný padlým Indiánům. Dnes by mělo být místo symbolem usmíření obou stran.

Webové stránky památníku: www.nps.gov/libi, lokalita na mapy.cz: Little Bighorn (mapy.cz/turisticka)

Noc máme zajištěnu v motelu ve městě Grand Falls (71 USD/noc) a další den už přijíždíme k Národnímu parku Glacier. Úsek mezi středozápadem a Glacierem je na přejezd poměrně dlouhý, kolem 1 000 km, proto jsme tuto část nejeli na jeden zátah.

Glacier National Park (čti: glejšr) – jsou jedny z nejkrásnějších, ne-li nejkrásnější hory, jaké jsem kdy viděla. Barevné vysoké štíty nad ledovcem tvarovanými hlubokými zelenými údolími, modrozelená voda jezer, spousty turistických stezek a vyhlídková silnice napříč parkem pro motorizované návštěvníky. Lokalita má bohužel velmi krátkou turistickou sezónu. Horská silnice se otvírá až v druhé polovině června, nejdříve 22.6., letos to bylo 23.6.2019. Na mnoha stezkách ležel ještě sníh, a některé byly kvůli sněhu a ledu uzavřeny.

Strávili jsme v parku tři dny. První den jsme dorazili z ubytování v Grand Falls do místa Two Medicine na jihovýchodní straně parku, nebylo úplně dobré počasí, chvílemi byly mraky až na zem, ale nepršelo, šli jsme tady na túru kolem jezera Two Medicine Lake. Další noc jsme spali u Indiánů v motelu v East Glacier Park (117 USD/noc). Celé území pod východní stranou parku je indiánská rezervace. Další den jsme šli na túru v lokalitě Many Glacier a spali v chatce v kempu KOA v St. Mary (chatka pro 4 lidi - 140 USD/noc vč. daně).

Třetí den jsme projeli horskou silnici Going to the Sun Road napříč parkem a šli na túru k Hidden Lake. Bylo nádherné počasí a pohled jak z vyhlídek ze silnice, tak především na horu Bearhat Mountain za Hidden Lake a vůbec celou severskou scenérii byl fascinující. Tady každé horalovo srdce prostě zajásá. Další noc jsme spali v motelu v Kalispellu (102 USD/noc) už na západní straně parku. Park pokračuje také za státní hranici na území Kanady. Při vjezdu autem na kanadskou stranu potřebujete nějaké dokumenty, přesně nevím jaké, tam jsme nejeli.

V parku žije velká spousta zvěře – velkých savců, jako jsou medvědi, losi, vlci, jeleni. Na horské silnici je omezená rychlost, kterou se vyplatí dodržovat. Dvakrát se nám stalo, že přes cestu přecházela medvědice s medvíďaty. Na pěších stezkách jsme žádného medvěda naštěstí nepotkali, jen jsme viděli medvědí stopy v bahně. V lese jsme potkali losí samici. Na planině u Hidden Lake zase krásnou sněhobílou horskou kozu i s kůzletem (Oreamnos americanus, česky: kamzík bělák). Byly to pro nás opravdu velké zážitky.

Horská silnice Going to the Sun Road vede skrze park od Saint Mary na východě po West Glacier na západě v délce asi 80 km. Pro provoz se v plné délce otvírá nejdříve 22.6.2019, ale záleží na sněhové pokrývce a klimatických podmínkách, může to být i později. Mezi Apgar Visitor Center a St. Mary Visitor Center jezdí shuttle doprava zdarma, jsou to taková nízká otevřená červená vozidla se sedáky. Pár jsme jich viděli, kapacitně moc nestíhaly. Přes silnici tečou vodopády z tání sněhu, tedy aspoň v červnu tekly, voda stříká při průjezdu určitými úseky na auto. To také bývá důvodem uzavření cesty v případě, že začne mrznout, voda na silnici namrzá a jízda by byla nebezpečná. Na horské silnici není čerpací stanice, je třeba se předzásobit pohonnými hmotami mimo národní park.

V nejvyšším místě horské silnice, v sedle Logan Pass je velké parkoviště a Visitor Center. Odtud vede pěší trasa k Hidden Lake. Tento cíl naprosto doporučuji, protože se jedná o celkově nenáročnou stezku o malém převýšení (150 m) v celkové délce cca 8 km (tam a zpět). Projdete se úžasnou severskou krajinou s krásnými výhledy. Jen musí být slunečné počasí. V červnu navíc všude kvetly lány žlutých horských lilií (Erythronium grandiflorum, česky: kandík).

Nádherná oblast Many Glaciers z východní strany parku vyniká množstvím pěších stezek, jen si vybrat. Jelikož jsme nedostali předem žádnou radu, vydali jsme se podle fotek z internetu z parkoviště u informací k ledovci Grinell Glacier. Tuto trasu opět velmi doporučuji, ale už to chce více času, je náročnější. Celková délka trasy je 16 km (tam a zpět) a převýšení skoro 600 m. Pohled ze stezky na jezero Upper Grinnel Lake je naprosto úchvatný. Závěrečné 3 kilometry k ledovci byly uzavřeny z důvodu nepříznivých podmínek pro chůzi - stezka pod sněhem. Ale i tak jsme se opravdu pokochali.

V oblasti Two Medicine z jihovýchodní strany parku se nad jezery vypínají krásné do červena zbarvené homolovité hory. Neměli jsme k dispozici celý den a počasí nebylo nejlepší, vydali jsme se přesto na túru kolem prostředního jezera - Two Medicine Lake. Z parkoviště u obchodu jsme vyrazili po jižním břehu jezera směrem k Upper Two Medicine Lake a na konci jezera jsme to otočili a po severním břehu šli zpět. Pohledy na vodní plochu jsou jen z některých míst, ale procházka po horských loukách je opravdu krásná. Celkem jsme ušli 13 km a převýšení bylo pouze 220 m. Kdo nechce jít pěšky, může jet přes jezero loďkou, která pendluje sem a tam. V případě návalu přednostně bere turisty, kteří mají zaplacenu jízdu tam i zpět.

Webové stránky národního parku: www.nps.gov/glac, lokalita na mapy.cz: Glacier (mapy.cz/turisticka)

Z ubytování v Kalispellu pokračujeme na jihozápad, cílem je západní pobřeží a parky ve státech Oregon a Washington. Po cestě však vezmeme ještě bizonní rezervaci Bison Range a noc strávíme v motelu ve městě Pullman (50 USD/noc). Další den navštívíme Státní park Steptoe Butte a vodopád Palouse Falls a spíme v ubytování v The Dalles už v Oregonu – to je ale obsahem až následujícího článku.

National Bison Range – je národní přírodní rezervace ve státě Montana, která byla založena už na začátku minulého století jako útočiště pro amerického bizona. Dostanete se sem ze státní silnice č. 212. Doufali jsme, že tady uvidíme velká stáda bizonů, ale nebylo tomu tak. Na to musí mít člověk asi opravdu štěstí. Ne že by tam bizoni nebyli, ale nenacházeli se prostě u parkové silnice. Jinak podle vypasené a zdupané trávy jich tam žije asi opravdu hodně. Jedno stádo i s mladými jsme pak nakonec viděli u silnice zvenčí parku. Uvnitř parku jsme pak zblízka pozorovali vidlorohy (vidloroh americký - Antilocapra americana).

Z nejvyšších partií rezervace je pěkný výhled na hory Montany. U vjezdu je Visitor Center, kde stačí ukázat annual pass a dostanete mapku rezervace. Okruh se jede autem po silnici, část je asfaltová obousměrná, část je jednosměrná prašná – počítejte se zaprášeným autem. Prašná část je také dost prudká, jede se serpentinami z údolí ve výšce 800 m až do sedla pod Red Sleep Mountain do výšky 1 450 m n.m., ale byli jsme ubezpečeni, že to zvládne i naše auto bez pohonu na všechny čtyři kola. Při výjezdu z rezervace je příjemné piknikové místo pod stromy.

Webové stránky rezervace: www.fws.gov/refuge/national_bison_range, lokalita na mapy.cz: Bison Range (mapy.cz/turisticka)

Opouštíme Montanu a vjíždíme na území státu Washington. ještě než se dostaneme k hlavním atraktivitám na západě území, míříme ke dvěma malým státním parkům (Steptoe Butte a Palouse Falls), které jsou víceméně po cestě.

Steptoe Butte State Park – je osamělá kvarcitová homole trčící nad krajinu u městečka Steptoe ve státě Washington, která byla vyhlášena státním parkem k ochraně své především vysoké geologické hodnoty. Všude v okolí hory se nachází spraše, na kterých probíhá historicky intenzivní zemědělská činnost. Hora s nadmořskou výškou 1 098 m a úplně jinou budující horninou je zde takovým osamělým ostrovem mezi zdejšími lány polí. Vstupné se platí u samoobslužného automatu a dělá 10 USD za auto a den. Jeli jsme sem hlavně proto, že místo je doporučováno pro fotografy, kteří fotí z vrcholu hory zemědělskou krajinu vytvářející obrazce jako někde v Toskánsku. Neměli jsme úplně dobré počasí, trochu i poprchalo, ale i tak to určitě stálo za to. Výsledek je k posouzení ve fotogalerii.

Webové stránky státního parku: www.stateparks.com/steptoe_butte_state_park_in_washington, lokalita na mapy.cz: Steptoe Butte (mapy.cz/turisticka)

Palouse Falls State Park – je velmi pěkný 60 m vysoký vodopád uprostřed pustiny na řece Palouse v jihovýchodní části státu Washington. 115 m hluboký kaňon je tvořen černou čedičovou stěnou. Autem se dá přijet až na parkoviště s vyhlídkami na vodopád. Vstup se platí u samoobslužné budky – 10 USD za auto a den. Okolní vyprahlá opuštěná krajina, kterou protínají jen nekonečné rovné železniční kolejnice, má své kouzlo. Dejte pozor na to, abyste včas nabrali pohonné hmoty, není tady mnoho čerpacích stanic.

Webové stránky státního parku: www.stateparks.com/palouse_falls_state_park_in_washington, lokalita na mapy.cz: Palouse Falls (mapy.cz/turisticka)

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda

Navazující články z cesty po Severozápadě USA:

• USA – Severozápad (1): Autem po Severozápadu (itinerář cesty)
• USA – Severozápad (2): Craters of The Moon, Bruneau Sand Dunes, vodopád Shoshone Falls
• USA – Severozápad (3): Národní parky Yellowstone a Grand Teton, Bighorn Medicine Wheel, Devils Tower
• USA – Severozápad (4): Národní park Badlands, sochy prezidentů Mount Rushmore, Custer
• USA – Severozápad (5): Národní park Glacier, Little Bighorn Battlefield, Steptoe Butte, vodopád Palouse Falls
• USA – Severozápad (6): Národní park Mount Rainier, Mount Hood, Mount St. Helens
• USA – Severozápad (7): Národní parky Olympic a North Cascades, Deception Pass, Seattle

Naše články z cesty po Jihozápadě USA (2016):

• USA – Jihozápad (1): Autem po Jihozápadu (informace, turistické možnosti, itinerář)
• USA – Jihozápad (2): Pobřežím Pacifiku od San Francisca po Los Angeles
• USA – Jihozápad (3): Národní parky Joshua Tree a Grand Canyon, Route 66
• USA – Jihozápad (4): Územím Indiánů Navaho - Antelope Canyon, Monument Valley, Horseshoe
• USA – Jihozápad (5): Národní parky Arches a Canyonlands, Natural Bridges
• USA – Jihozápad (6): Národní parky Capitol Reef, Bryce Canyon, Zion
• USA – Jihozápad (7): přehrada Hoover Dam, Las Vegas, Valley of Fire
• USA - Jihozápad (8): Národní parky Yosemite a Death Valley (Údolí smrti), White Mountains
• USA - Jihozápad (9): Národní parky Sequoia, Kings Canyon, Pinnacles

Rada pro turisty půjčující si v USA auto:

• Půjčení auta v USA - jak jsme naletěli